Albánie je cestovatelsky zajímavá země, sousedící s Řeckem, Severní Makedonií, Kosovem a Černou Horou. Nadchne plážové typy, milovníky pěších túr i jedince, kteří se s oblibou vydávají po stopách dávné historie. Krásné pláže, skvostná příroda, pozoruhodné památky, výtečná kuchyně, nízké ceny, moderní hotely a krátká doba letu – to jsou důvody, proč se vydat právě sem.

CK Blue Style pořádá zájezdy do známých letovisek Durres (Drač) a Golem, která leží nedaleko mezinárodního letiště v Tiraně, kam se dostanete přímým letem z Prahy.

Zpracovali jsme pro vás rady, tipy a důležité informace, bez kterých se žádný návštěvník Albánie zcela jistě neobejde. A kdybyste přeci jen ještě váhali, na našem blogu si můžete přečíst článek o tom, proč Albánie opravdu stojí za návštěvu.

Albánie je zemí, která se turistickému ruchu teprve naplno otevírá, a právě v tom spočívá její kouzlo. Nabízí autentičnost, panenskou přírodu a rodinnou pohostinnost, proto není vhodné ji srovnávat s dlouhodobě zavedenými dovolenkovými destinacemi, jako je třeba Turecko, Egypt nebo Řecko. Pokud jste zvyklí na širokou nabídku all inclusive služeb právě z těchto zemí, mějte na paměti, že v Albánii může být tento koncept jednodušší a skromnější. Místní hotely často staví na domácí atmosféře a osobním přístupu. Přesto si můžete užít krásnou a ničím nerušenou dovolenou plnou jedinečných zážitků, přátelských setkání a objevování kouzelné přírody, což ocení zejména ti, kteří hledají klidnější a méně komerční podobu dovolené. Stačí přijet s otevřenou myslí a chutí poznávat.

Tirana

Největším a zároveň hlavním městem je Tirana, vzdálená 36 km od pobřeží, konkrétně od letoviska Durres (Drač). Turistické památky nesou stopy osmanských vladařů, meziválečného rozvoje i období komunistické diktatury. Objevíte mnoho zajímavých muzeí, sakrálních staveb, skvěle hodnocených restaurací a klubů. A která místa nesmíte vynechat? Skanderbegovo náměstí, kolem nějž se soustřeďují nejdůležitější budovy v Tiraně. Dále muzeum Bunk’Art, jehož dvě působivé expozice vám přiblíží období komunistické totality. Poznejte i kavárny, bary, kluby či obchody v bývalé čtvrti prominentů, zvané Blloku. Nejvýraznější památkou z éry socialismu a současně symbolem města je Pyramida. A nezapomeňte na zrekonstruovaný Nový bazar, příjemné místo k nákupům i posezení.

Vlora

Rozkládá se 110 km jižně od letoviska Golem, na severním okraji Vlorského zálivu. Toto letovisko, které je vstupní branou na Albánskou riviéru, se pyšní vysokým počtem slunných dní. Vlora má dvě centra – první je soustředěno kolem přístavu, druhé cca 2 km odsud směrem do vnitrozemí. Tyto městské oblasti spojují dva bulváry – Gjergje Kastriotiho a Ismaila Qemaliho. Jsou zde rovněž dvě městské pláže. Dlouhá promenáda svádí k procházce spojené s posezením v některé z kaváren a restaurací. V centru města stojí památník připomínající vyhlášení nezávislosti Albánie v roce 1912. Nechybějí ani muzea – historické, etnografické a Muzeum nezávislosti. Milovníky pláží a přírody láká mořský národní park Karaburun-Sazan. Nedaleký Llogarský průsmyk nabízí panoramatické výhledy na pobřeží Jónského moře.

Berat

Město tisíce oken, jak se Beratu přezdívá, leží v jižní části střední Albánie, 66 km od pobřeží Jadranu. Jeho historické centrum s citadelou bylo – společně s městem Gjirokaster – v roce 2005 zapsáno na seznam dědictví UNESCO. Je plné zajímavých staveb z různých období – od středověku až po současnost. Berat se pyšní více než 2 400 let starou historií. K místům, která prostě nesmíte vynechat, patří středověký hrad skýtající panoramatické výhledy. Při procházce čtvrtí Mangalem se pokocháte pohledem na bývalý pašův palác (The former palace of the Pasha). Další kulturní památkou města Berat je Halveti Tekke (Teqeja e Helvetive) z roku 1782. V těsné blízkosti stojí Králova mešita nebo také Sultánova mešita (Xhamia Mbret neboli Xhamia e Sulltanit). Na konci 15. století ji nechal postavit sultán Bájezíd II. (Bayezid II). Nezapomeňte ani na katedrálu svatého Demetria (Katedralja e Shen Dhimitrit), most Gorica Bridge neboli Kurt Ahmed Pasha Bridge (Ura e Ahmet Kurt Pashes) přes řeku Osum a pravoslavný kostel Nejsvětější Trojice (Holy Trinity Church neboli Kisha e Shen Triadhes) z byzantského období.

Butrint

Nedaleko hranic s Řeckem, na jihovýchodním výběžku poloostrova Ksamil, se rozprostírá opuštěné historické město Butrint, které v roce 1992 zapsali na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO a kolem kterého v roce 2000 založili stejnojmenný národní park. Kromě řeckých, římských, byzantských, benátských a osmanských památek a malebné mokřadní krajiny můžete obdivovat Butrintské jezero, nebo se po něm rovnou projet na lodi. V blízkém okolí se nalézá několik atraktivních pláží omývaných Jónským mořem a skýtajících parádní výhled na řecký ostrov Korfu. Nejznámější zdejší památkou je amfiteátr. Pochází z 3. století před n. l. a vešly se do něj dva tisíce diváků. Kvůli podzemní vodě je původní jeviště zaplavené, při divadelních představeních je překrývá dřevěná podlaha.

Gjirokaster

Jedním z nejkrásnějších historických měst je Gjirokaster, rozkládající se v jižní Albánii, 20 km od hranic s Řeckem. Figuruje na seznamu UNESCO, pyšní se pozoruhodnou osmanskou architekturou a impozantním hradem skýtajícím panoramatické výhledy. Za návštěvu stojí i Starý bazar plný obchodů a stánků se suvenýry a uměleckými předměty, etnografické muzeum či rodný dům komunistického diktátora Envera Hodži. Jak vlastně Gjirokaster získal přezdívku Město kamene nebo také Kamenné město? Díky střechám starého města, které vznikly z kamenných destiček. A proč je tu tolik osmanských budov? V roce 1432 bylo město dobyto Turky a stalo se součástí Osmanské říše. A jak Gjirokaster přišel ke svému názvu? Jmenuje se podle albánského hrdiny Skanderbega, jehož občanské jméno znělo Gjergj Kastrioti.

Shkodra

Shkodra leží na břehu stejnojmenného jezera, největšího na Balkáně. Město je známé svou dlouhou historií sahající až do doby antiky. Největší turistickou atrakcí je hrad nabízející krásný výhled na město a jezero. Shkodra je proslulá i svou kulturou a tradičními řemesly, jako je výroba keramiky a tkaní koberců. Je to skvělé místo pro milovníky přírody, protože je obklopené krásnými horami a jezery.

Kruja

V tomto městě se doslova psaly dějiny Albánie! Největšími turistickými lákadly jsou majestátní hrad, národopisné muzeum a Bazarová mešita. Význam města Kruja úzce souvisí s 25letým působením národního hrdiny Skanderbega, který z něj v 15. století udělal baštu nekompromisního odporu proti Osmanům. Důkazem toho, že na Skanderbega mnozí vzpomínají s úctou, je velká jezdecká socha. Památce tohoto velikána je zasvěceno rovněž Skanderbegovo muzeum v areálu hradu. Zahrnuje sbírky předmětů (obrazy, brnění a další artefakty) ze Skanderbegovy éry. Exponáty dokreslují jeho život a vojenské činy. Jestliže rádi nakupujete, případně jen obdivujete tradiční výrobky, určitě se vám zalíbí starý orientální bazar s dlážděnou ulicí ze 17. století. V délce 300 metrů ji lemují desítky minigalerií a obchůdků se suvenýry.

Albánská riviéra

Táhne se od Karaburunského poloostrova až k hranici s Řeckem a ukrývá půvabné pláže. Jednou z nejúžasnějších je Dhermi Beach (Plazhi i Dhërmiut), ležící v severní části riviéry. Koho děsí „přeslunečníkované“ pláže typu Livadi Beach nebo Mirror Beach, zvolí například Palasa Beach (Plazhi i Palasës). Mimochodem – v těchto místech se vylodil Julius Caesar během římské občanské války. Více než kilometr dlouhá a autem snadno dostupná je Bunec Beach (Plazhi i Bunecit či Buneci Beach), vzdálená 90 km od letoviska Vlora.

Llogara Pass

Horský průsmyk Llogara Pass se nachází v národním parku Llogara, ve výšce 1043 m nad mořem. Spojuje Dukatské údolí na severu s Himarou na jihu. Průsmyk je známý malebnou krajinou zahrnující rozsáhlé horské oblasti a dechberoucí výhledy na Jónské moře. Llogara Pass je ideálním místem pro turistiku a horolezectví, návštěvníkům nabízí klidné útočiště, diametrálně odlišné od rušných plážových letovisek.

Jezero Ohrid

Na albánsko-makedonských hranicích leží jezero Ohrid, patřící ke geologicky nejstarším nejen v Evropě, ale i na celém světě. Je hluboké a čisté. Podle přírodovědců v něm žije řada druhů živočichů, které jinde už dávno vyhynuly, jsou to tedy takové endemické „živé fosilie“. Na makedonských březích se rozkládá stejnojmenné město, a jak dokazují archeologické vykopávky, lidé v blízkosti jezera žili již v době kamenné. Čilý život tu pak kypěl v době rozmachu říše římské, kdy se město jmenovalo Lichnidos. O ohridské oblasti se říká, že má silný duchovní náboj. Jak by ne, když patří k nejstarším centrům křesťanství. To se tu rozšířilo už kolem roku 60 n. l. a později zde vzniklo i důležité středisko slovanské pravoslavné vzdělanosti. Historické záznamy vyprávějí, že se kdysi kolem jezera tyčilo 365 kostelů a klášterů, každý prý pro jeden den v roce. V současnosti jich tu zbývá zhruba třetina. Většina prošla úpravami, přestavbou, nicméně najdou se v nich i původní fresky a další výzdoba.

Ručně vyráběné textilie

Přemýšlíte, co si z Albánie přivézt? Země nabízí množství autentických suvenýrů spojených s místní kulturou a přírodou. Mezi nejoblíbenější patří ručně vyráběné textilie z měst Berat a Gjirokaster – vyšívané ubrusy, šátky i tradiční tkané koberce. Symbolickou památkou je „qeleshe“, bílá vlněná čepice.

Výrobky z kůže a dřeva

Velmi oblíbené jsou také výrobky z olivového dřeva (misky, šachy nebo kuchyňské doplňky) a kvalitní kožené zboží jako opasky a tašky.

Keramika

Misky, talíře, hrnky, vázy, sošky i různé dekorační předměty, výběr je dostatečně pestrý!

Marmelády

Z jedlých suvenýrů potěší olivový olej, bylinkové čaje, med, marmelády nebo místní rakije.

Minibunkry

Pro milovníky historie jsou zajímavé repliky ilyrských artefaktů, ikony nebo minibunkry.

Hudební nástroje

Hudebníkům udělá radost nástroj čifteli nebo třeba buben darbuka.

Suvenýry s vlajkou

Albánská vlajka, jíž vévodí dvouhlavý černý orel, figuruje i na četných suvenýrech. Co takhle hrnek, nebo třeba magnetka?

Albánská kuchyně je směs středomořských, balkánských a orientálních vlivů, s důrazem na čerstvé bylinky, zeleninu, olivový olej, ryby, jehněčí a mléčné výrobky. Na pobřeží dominují ryby a mořské plody, v horách masité pokrmy. Albánci milují rovněž  sýry, zejména djathe i bardhe (bílý sýr podobný fetě), a čerstvý chléb. Jejich gastronomie je o pohostinnosti a autentických chuťových zážitcích.

Albánské speciality

• Tave kosi – zapečené jehněčí maso s jogurtem a vejci, národní jídlo Albánie. Jemné, krémové, s výraznou chutí, podávané často s chlebem nebo rýží.
• Fergese – hustý pokrm z masových kousků (nebo paprik), rajčat, cibule a bílého sýra. Tradičně se peče v hliněném hrnci, je krémové, pikantní a plné chuti.
• Byrek (burek) – slaný koláč z tenkého těsta (filo) plněný sýrem, špenátem, mletým masem nebo bramborami. Oblíbený street food, který se jí jako rychlá svačina.
• Qofte – grilované masové kuličky nebo šišky z mletého masa (obvykle hovězího či skopového), ochucené bylinkami a podávané často s cibulí a chlebem.
• Speca me gjize – zapečené papriky plněné sýrovou náplní (často djathe i bardhe). Výborný vegetariánský pokrm.
• Pace – tradiční silná polévka z hovězích hlav nebo nohou, podávaná hlavně ráno jako vydatná snídaně nebo po oslavách. Je typická pro chladnější regiony.
• Jani me fasule – albánská fazolová polévka nebo dušené fazole s cibulí, rajčaty a olivovým olejem, jednoduché a výživné jídlo.
• Peshk i pjekur / ferguar – pečená nebo smažená ryba, často čerstvě ulovená. Typická v pobřežních oblastech (zejména pstruh, mořský okoun nebo sardinky).
• Lakror – podobné jídlo jako byrek, ale připravované doma jako velký slaný koláč, často se dvěma vrstvami těsta a zeleninovou nebo masovou náplní.

Dezerty a sladkosti

• Bakllava (baklava) – známá i jinde na Balkáně. Jde o vrstvené těsto s ořechy a sladkým sirupem. Oblíbený slavnostní zákusek.
• Trilece (trilece) – lehký, nadýchaný piškotový dort nasáklý třemi druhy mléka, často politý karamelem. Velmi oblíbený v celé Albánii.
• Revani – krupicový koláč zalitý sladkým sirupem. Jednoduchý, ale chutný.

Nápoje

• Raki (rakije) – silná domácí pálenka z hroznů, švestek nebo fíků, tradičně podávaná jako přípitek.
• Turecká káva – silná káva podávaná v malém šálku, často s trochou cukru a sklenicí vody, běžná součást albánského dne.
• Čaj Mali – horský bylinkový čaj, velmi oblíbený především na severu. Má uklidňující a léčivé účinky.
• Boza –  původně turecký nápoj připravují z mírně zkvašené pšenice. Boza je sladkokyselá, hustá a slabě alkoholická (1 %). Obsahuje hodně vitamínu B.

Alkohol

Alkohol je v Albánii běžně dostupný a legální, zakoupit si jej mohou osoby starší 18 let. Konzumace alkoholu je běžná, přestože je Albánie převážně muslimská. Mezi nejpopulárnější nápoje patří rakije. Albánie má dlouhou vinařskou tradici, s víny jako Shesh i Bardhe (bílé) a Shesh i Zi (červené), která se často podávají k jídlu. Pivo, oblíbené zejména v létě, zahrnuje značky jako Birra Tirana a Korca a také malé řemeslné pivovary. V horských oblastech je běžná nabídka domácího alkoholu jako projev pohostinnosti.