Tirana: Hlavní město Albánie zaujme pyramidou, mešitami i lávkou

Pyramida Envera Hodži, Skanderbegův památník, Edhem Beyova mešita či Most koželuhů – tyto pamětihodnosti patří ke klíčovým symbolům albánského hlavního města Tirana. Navštívit ho můžete už v létě! Dovolená v Albánii je aktuálně velkým hitem, Čechům ji nabízí například CK Blue Style. Bez ohledu na to, zda budete pobývat v letovisku Durres (Drač), Golem nebo Vlora (Vlore), můžete si udělat výlet do Tirany. Kromě obdivování památek a architektury si nakoupíte místní produkty, pochutnáte na albánských specialitách v tradičních restauracích a posedíte na zahrádce některé z pohodových kaváren. Anebo dáte přednost relaxaci v městském parku?

Podstatné je, že většina dovolenkářů nemusí cestovat nikam daleko. Tirana je vzdálená 36 km od Durres a 55 km od Golemu. Kdo bude přespávat ve Vloře, musí urazit 154 km. Na druhou stranu – tito klienti to mají nejblíž ze všech na Albánskou riviéru plnou nádherných pláží a do archeologického parku Butrint, figurujícího na seznamu UNESCO. Z Durres lze do Tirany vyrazit busem či vlakem, nejrychlejším a nejkomfortnějším způsobem dopravy je pronajaté auto. Nechcete se o nic starat a jen si užívat? Zvolte organizovaný výlet, který vám zařídí delegát CK Blue Style a během kterého zavítate i do historického města Kruja.

Skanderbegovo náměstí poznáte podle sochy

Tirana je hlavním městem Albánie od roku 1920, do té doby tuto funkci plnil Durres. Zatímco Durres, Golem a Vloru omývá Jaderské moře, Tirana leží ve vnitrozemí. Jejím centrem je Skanderbegovo náměstí s jezdeckou sochou Skanderbega, albánského národního hrdiny (také na úvodním snímku). Dříve se na tomto místě nacházel orientální bazar.

Skanderbegovo náměstí je rozděleno na několik částí. Spatříte tady významné budovy včetně některých ministerstev a Národního historického muzea (na snímku). V osmi expozicích na návštěvníky čeká asi 5000 exponátů, přičemž nejstarší pocházejí ze 4. tisíciletí př. n. l. Průčelí muzea zdobí ohromná mozaika Josifa Droboniku s 13 stylizovanými Albánci, kteří reprezentují historický vývoj země.

Která mešita vám padne do oka?

Přibližně 50 procent obyvatel Albánie se hlásí k islámu. Není divu – Osmané tu vládli pět století. Křesťany vyhnali do hor a poté zavedli islám a vlastní kulturu. Ve finále však osmanský systém přinesl úpadek. Zatímco v 19. století docházelo v Evropě k rozvoji, Albánie se stala zaostalou zemí s vysokým podílem negramotnosti a skoro žádným průmyslem.

V roce 1912 sice vyhlásila nezávislost, ale muslimské víry se mnozí obyvatelé nevzdali dodnes – ani komunistům navzdory. V současnosti sice věřících ubývá, ale pozvolna. Během návštěvy hlavního města narazíte na několik mešit. Ta nejstarší, Edhem Beyova mešita z roku 1823, stojí právě na Skanderbegově náměstí.

A ta největší? Je ozdobou křižovatky bulváru Johanky z Arku (Bulevardi Zhan D’Ark) a ulice George W. Bushe. Velká tiranská mešita neboli mešita Namazgah, jejíž stavba trvala necelých deset let, byla slavnostně otevřena 10. října 2024. Rozkládá se na pozemku o rozloze 10 000 metrů čtverečních a sousedí s budovou, v níž sídlí albánský parlament. Vnitřní prostory mešity se čtyřmi padesátimetrovými minarety pojmou až 8000 osob, venkovní další dva tisíce.

Svatý Pavel už nemá zaracha

A když už jsme u těch svatostánků, zkrátka nepřijdou ani křesťané. Ti už se dávno nemusejí schovávat v horách. Ve městě Tirana, taktéž na bulváru Johanky z Arku, mají katolickou katedrálu svatého Pavla (Saint Paul’s Cathedral), postavenou v roce 2002.

Pouhých 5 minut chůze od Edhem Beyovy mešity se nalézá pravoslavná katedrála Zmrtvýchvstání Krista. Otevřeli ji v roce 2012 při příležitosti 20. výročí obrody albánské pravoslavné církve. Katedrála zaujme svou velikostí i moderním a zároveň vkusným vzhledem. Kruhovou stavbu s 32metrovou kupolí doplňuje přes 50 metrů vysoká zvonice, jež tvoří jednu z dominant Skanderbegova náměstí.

Muslimové chtějí ve městě Tirana enklávu

Jestlipak víte, že Tirana nejspíš bude mít svůj vlastní „Vatikán“? Suverénní stát řádu bektášíja je plánovaný evropský mikrostát a městský stát, který by byl enklávou v Tiraně. Konkrétně v sídle náboženského řádu bektášíja (World Headquarters of the Bektashi), najdete ho 3,5 km východně od Skanderbegova náměstí.

Městský stát by pro zmíněnou větev islámu plnil stejnou úlohu, jakou Vatikán plní pro katolíky. Pokud bude zřízen, stane se nejmenším státem na světě o velikosti 0,11 km². Pro zajímavost – tolerantní praktiky bektášíjského řádu neukládají věřícím žádná pravidla životního stylu. Nezakazují konzumaci alkoholu, ženy se mohou oblékat podle vlastní volby atd.

Ministerstvu závidí kdejaký papoušek

Pár metrů od Skanderbegova náměstí spatříte tuto nepřehlédnutelnou budovu, v níž sídlí Ministerstvo zemědělství. Vlevo se tyčí hodinová věž z roku 1830. Ve druhé polovině dvacátých let 20. století byla po úpravě vrcholových partií podstatně zvýšena.

Zhruba 1200 metrů jižně od náměstí stojí Polytechnická univerzita, tak trochu připomínající pevnost. Založili ji v roce 1951. Studují zde mladí lidé z Albánie, Kosova, Černé Hory a Severní Makedonie.

Pyramida nyní hostí IT středisko

Jedním z hlavních symbolů města Tirana je pyramida, postavená v roce 1988 jako muzeum zasvěcené mrtvému diktátorovi Enveru Hodžovi, jenž v roce 1944 odřízl Albánii na čtyři desetiletí od okolního světa. Na začátku devadesátých let však museli komunisté od válu a muzeum bylo zrušeno. Pyramida postupně hostila noční klub, televizní stanici, a dokonce i představitele NATO během zásahu Aliance, který měl v roce 1999 za cíl ukončit válku v sousedním Kosovu.

V letech 1918 až 2023 se uskutečnila kompletní rekonstrukce pyramidy, poněvadž se v předchozích letech jednalo o posprejovanou ruinu obývanou narkomany a bezdomovci. Aktuálně je stavba jako nová a ve svých útrobách ukrývá počítačové školicí středisko pro mladé lidi.

Proč je Albánie posetá bunkry?

Diktátor Enver Hodža byl brutální a zároveň paranoidní. Jeho Albánská strana práce (PPSH) prováděla komunistické reformy a represe. Jen v letech 1944–1948 bylo popraveno deset tisíc lidí a sto tisíc dalších uvězněno. Počet obyvatel přitom činil 1,1 milionu…

Hodža vládl až do své smrti v roce 1985 a komunistický režim jako takový byl ukončen o šest let později. Za celou dobu bylo v koncentračních táborech z politických důvodů uvězněno přibližně 48 tisíc lidí, včetně 10 tisíc žen a dětí. Odhadem nese komunistický režim vinu za smrt 25 tisíců Albánců.

Praktikování a šíření jakéhokoli náboženství bylo za komunismu přísně zakázáno, „hříšníkům“ hrozilo až deset let vězení. Komunisté zavřeli všech 2169 kostelů a mešit, mnoho památek zničili. Hodža naopak nechal na území Albánie včetně Tirany postavit půl až tři čtvrtě milionů betonových bunkrů. Až natolik se obával intervence…

Čtvrť Blloku byla rájem komunistů

Jeho vláda měla i několik pozitiv. Například odstranil negramotnost a zasadil se o lepší postavení žen ve společnosti. V dnešní době někdo vnímá Hodžu jako hrdinu, jiný jako zločince, další pouze jako neodmyslitelnou součást albánských dějin. Ve městě Tirana můžete zvenčí „omrknout“ jeho bývalou, třípatrovou rezidenci v ulici Ismaila Qemaliho. Enver Hoxha’s Former Residence stojí 700 metrů od pyramidy.

Konkrétně ve čtvrti Blloku, která funguje jako centrum nočního života a nákupů se stylovými bary, kavárnami i módními světovými restauracemi vedle luxusních butiků. Během komunistické éry se jednalo o uzavřenou lokalitu, určenou ryze pro stranickou elitu. Nikdo jiný tam nesměl vstoupit!

Na Most koželuhů smějí jen chodci

K pamětihodnostem, které komunisté nezničili a které turisty nedohánějí k slzám, patří Most koželuhů (Tanners‘ Bridge či Ura e Tabakëve). Tato kamenná lávka, situovaná 190 metrů od stejnojmenné mešity (Xhamia e Tabakëve) a 160 metrů od mešity Namazgah, pochází z 18. století, kdy Albánii ovládali Osmané. Most koželuhů býval součástí stezky spojující Tiranu s východní vysočinou. V devadesátých letech minulého století se dočkal rekonstrukce. Vozidla na něj nesmějí, zato chodci ano.

Co říkáte na TID Tower či Downtown One?

Tirana není pouze o minulosti, ale také o současnosti. Vaši pozornost upoutají například výškové budovy. K těm nejvýraznějším patří 85metrová TID Tower z roku 2016, v níž se nachází pětihvězdičkový Maritim Hotel Plaza Tirana.

Alban Tower (107 metrů) je víceúčelová výšková budova z roku 2023. Sestává ze čtyř různě vysokých věží, navrhlo ji italské studio Arches Associati. Tato moderní krasavice je ozdobou ulice Ibrahima Rugova.

A do třetice – velice nápaditým designem se pyšní zbrusu nová multifunkční budova Downtown One. Díky výšce 144 metrů se jedná o nejvyšší budovu v Albánii. Nejvýraznějším prvkem 37patrové věže je její reliéf konzolových bytů a kanceláří, které tvoří pixelovanou „mapu“ Albánie. Každý byt nebo kancelář představuje konkrétní vesnici nebo město. Arkýře navíc umožňují velkolepé panoramatické výhledy na město a hory.

Nejen milovníci novodobé architektury, ale také sportovci zajisté ocení fotogenický fotbalový stadion z roku 2019. Jmenuje se Arena Kombëtare, komerčně bývá označován jako Air Albania Stadium. Leží pouhých 600 metrů od pyramidy a 1500 metrů od jezdecké sochy Skanderbega. Vzhledem ke kapacitě 22 500 osob jde o největší stadion v Albánii.

Tirana Park se zavděčí všem

Hned za stadionem začíná Tirana Park, obrovský veřejný park s botanickou a zoologickou zahradou, restauracemi, kavárnami, prezidentským palácem, kostelem, amfiteátrem, tenisovým kurtem, atletickou dráhou, plaveckým bazénem a jezerem. V této oáze zeleně, klidu a pohody si dokonale odpočinete po procházce rušným městem…