Letní dovolená v Albánii nemusí být pouze o koupání, opalování a drincích u hotelového bazénu. Nabízí se spousta možností, kam vyrazit na půldenní či celodenní výlet. Tento cestovatelsky přitažlivý balkánský stát ukrývá úchvatné přírodní lokality a také několik pozoruhodných historických měst. Jedním z nich je Berat, ležící v jižní části střední Albánie, 66 km od pobřeží Jadranu. Jeho historické centrum s citadelou bylo – společně s městem Gjirokaster – v roce 2005 připsáno na seznam dědictví UNESCO. Město tisíce oken, jak se Beratu přezdívá, je plné zajímavých staveb z různých období – od středověku až po současnost.
Berat můžete navštívit po vlastní ose, ideálně pronajatým autem, nebo v rámci fakultativního výletu. Ten vám ochotně zajistí delegát CK Blue Style, tudíž nemusíte nic řešit ani organizovat. Co se týče vzdáleností – od letoviska Durres (Drač) dělí město Berat 90 km. Ze střediska Golem je to 78 km a z přímořského města Vlora 84 km.
Co ukrývá citadela?
Berat se pyšní více než 2 400 let starou historií. K místům, která prostě nesmíte vynechat, patří středověký hrad skýtající panoramatické výhledy.
Nikdo neví přesně, kdy byl Berat založen. Podle dochovaných zdrojů ve 2. století před n. l. pevnost zničili Římané. V 5. a 6. století ji přestavěli. Největší přestavbou prošlo opevnění ve 13. století za vlády Michaela I. Komnena. Celková délka hradeb s 24 věžemi činí 1400 m.
V areálu citadely se kromě obytných domů a hradu nachází řada byzantských kostelů, postavených převážně ve 13. století, a také několik mešit z osmanského období, které začalo v roce 1417.
Určitě nepřehlédnete ruiny Červené mešity (Red Mosque či Xhamia e Kuqe) z 15. století. Stojí v těsné blízkosti citadely.
Bílá mešita (White Mosque či Xhamia e Bardhe), respektive její pozůstatky, se nachází 200 metrů, tedy 3 minuty chůze od Červené mešity. Postavili ji v 15. století za vlády sultána Mehmeda II., zvaného Dobyvatel (Fatih).
V muzeu objevíte spoustu ikon
Na hradě neminete obrovskou kamennou bustu Alexandra Velikého (Kostandini i Madh). Na mapě ji najdete pod názvem Busto de Constantino „El Grande“.
Součástí hradu je taktéž Národní ikonografické muzeum Onufri (Muzeu Kombetar Ikonografik Onufri). Vejdete-li dovnitř, můžete si prohlédnout dvě stovky uměleckých předmětů, ikon a liturgických předmětů ze 14. až 20. století. Pocházejí z několika kostelů a klášterů v regionu.
Při procházce čtvrtí Mangalem se pokocháte pohledem na bývalý pašův palác (The former palace of the Pasha). Z velkého propracovaného sídla zbylo jen několik menších částí obklopených travnatou plochou.
Halveti Tekke přitahuje muslimy
Další kulturní památkou města Berat je Halveti Tekke (Teqeja e Helvetive) z roku 1782. Toto náboženské centrum súfijského bratrstva se skládá z modlitebny čtvercového půdorysu, malého prostoru pro speciální bohoslužby a půvabného portikusu před vchodem do modlitebny.
V těsné blízkosti stojí Králova mešita nebo také Sultánova mešita (Xhamia Mbret či Xhamia e Sulltanit). Na konci 15. století ji nechal postavit sultán Bájezíd II. (Bayezid II). Tvoří ji modlitebna, portikus a minaret.
Mešit z období osmanské nadvlády není ve městě Berat zrovna málo. Pouhých 400 metrů od Sultánovy mešity je situována Olověná mešita (Lead Mosque či Xhamia e Plumbit) z poloviny 16. století, zrestaurovaná v roce 1978. Název nese podle olova, které kdysi pokrývalo její kopuli.
Komunisté zničili ledacos
Když Albánii ovládla Osmanská říše, začal se napříč zemí šířit islám a křestané byli vyhnáni do hor. Komunisté ve 20. století pro změnu zakázali jakékoliv projevy náboženství a mnoho památek včetně mešit a kostelů nechali zničit. Ke svatostánkům, které se ve městě Berat i navzdory nepřízni osudu dochovaly dodnes, patří například pravoslavný kostel svatého Michaela (Kisha e Shen Mehillit), postavený pravděpodobně ve 14. století.
Řekli byste, že se jedná o (bývalý) kostel? Rozpaky jsou zcela na místě. V této přestavěné budově z 18. století se v minulosti nacházel pravoslavný kostel svatého Jiří (Kisha e Shen Gjergjit). Byl klášterního typu, obehnaný kamennými zdmi. V 80. letech 20. století ho komunisté přeměnili na vládní rezidenci a turistickou atrakci a v důsledku toho zbořili a upravili horní část, aby vznikla napodobenina typického beratského domu.
Od roku 1990, kdy padnul komunistický režim, začala budova chátrat. V roce 2002 přešla do vlastnictví Albánské pravoslavné církve. V minulých letech se měly uskutečnit práce související s obnovením identity kostela, avšak dosud nezačaly…
Katedrála svítí novotou
Také katedrála svatého Demetria (Katedralja e Shen Dhimitrit) se stala terčem komunistických neznabohů. Její historie je však mnohem pestřejší. Bezprostředně po zemětřesení v roce 1851 na tomto místě postavili trojlodní baziliku. V roce 1922 kostel prohlásili za katedrálu, ale během totalitního období ji soudruzi zničili a nahradili stranickým výborem. Až v roce 1994 započala stavba nové katedrály, jenomže vzhledem k bouřlivým událostem (občanské válce) v roce 1997 byla na deset let přerušena.
Novou katedrálu svatého Demetria dokončili až v roce 2008 s tím, že ji vysvětili 12. dubna 2009. Od té doby stavba prošla dalšími vylepšeními. Jednalo se o instalaci velkolepého dřevěného ikonostasu (2010) a přidání elektronického zvonového systému (2016).
Pokud jste v minulosti navštívili starou část bulharského města Nesebar, pravoslavný kostel Nejsvětější Trojice (Holy Trinity Church neboli Kisha e Shen Triadhes) v albánském městě Berat vám bude do značné míry připomínat některé nesebarské. Pochází z byzantského období a má půdorys ve tvaru kříže s kupolí. Nápis v interiéru obsahuje jméno Andronikos Angelos Palaiologos (byl to guvernér provincie Berat v letech 1302–1326), což značí, že kostel vznikl v té době s jeho finanční podporou.
Z univerzity udělali hotel
Pouhých 8 minut chůze od katedrály svatého Demetria ještě před pár lety sídlila majestátní univerzita Albanian University. Před časem se tato neoklasicistní budova proměnila ve čtyřhvězdičkový hotel se 118 pokoji…
Ve městě Berat můžete obdivovat i několik mostů přes řeku Osum. Gorica Bridge neboli Kurt Ahmed Pasha Bridge (Ura e Ahmet Kurt Pashes) je jeden z nejstarších a nejoblíbenějších osmanských mostů v Albánii. Původně byl postaven ze dřeva (1780) a ve 20. letech 20. století z něj udělali kamennou lávku. Tento sedmiobloukový most pro pěší je 129 m dlouhý a 5,3 m široký.
Visutá lávka Ura e Varur nabízí ohromující výhledy na nevšední architekturu a okolní krajinu, včetně strmých útesů a bujné zeleně. Tady pochopíte, proč má Berat přezdívku Město tisíce oken. Díky starobylým domům, jejichž četná okna směřují do údolí…
Mohlo by vás zajímat
Palermo: Hlavní město Sicílie okouzlí architekturou i loutkami
Přibližně sedmisettisícové Palermo, hlavní město největšího italského ostrova Sicílie, má kvůli mafii trochu pošramocenou pověst. Zároveň se však pyšní nádhernou polohu. Leží přímo v zálivu, uprostřed palmových a pomerančových hájů v úrodné nížině Conca d’Oro (Zlatá lastura), nad níž se vypínají skalní štíty hor. Share Tweet Email
Olivový olej: Zdravý a chutný suvenýr plný středomořského slunce
Chystáte se na dovolenou do některé ze středomořských destinací? Pak vás jistě potěší, že místní kuchyně se řadí k nejzdravějším na světě, protože využívá čerstvých lokálních surovin. Jednou z těch významných je olivový olej, kterému se někdy přezdívá tekuté zlato. Share Tweet Email
Marseille: Francouzské město okouzlí přístavem, bazilikou i paláci
Marseille je – hned po Paříži – druhým největším městem Francie a zároveň nejvýznamnějším francouzským obchodním přístavem. Rozprostírá se v regionu Provence-Alpes-Côte d’Azur v jihovýchodní části země, na pobřeží Středozemního moře, ve Lvím zálivu. Kromě nejrůznějších lodí všech možných typů a velikostí zde můžete obdivovat řadu atraktivních památek i několik moderních staveb. Zklamaní rozhodně nebudou […]