Athény jsou bezesporu jedním z nejproslulejších řeckých měst. Z bájí a mýtů je známo, že byly založeny Kekropy, jejichž vzhled připomínal člověka zkříženého s hadem. Král města byl poté při hledání patrona okouzlen olivovníkem bohyně Athény a dal jí tak přednost před Poseidonem, vládcem všech moří.
Město bylo následně prokleto Poseidonem, který mu přislíbil věčný nedostatek vody. Zajímavé je, že přesně s tímto problémem se Athény dodnes potýkají. Pokud bychom pak hledali první písemně doložené dějiny, dostaneme se do 8. století před naším letopočtem. Předpokládá se však, že hlavní město Řecka vzniklo již mnohem dříve a to již ve třetím tisíciletí př. n. l.
Historie na každém kroku
Nemá cenu popisovat nespočet památek, které v Athénách čekají na všechny milovníky starověké historie. Mimojiné lze navštívit dokonce i archeologická naleziště.
Pro božský relax a krásu v jednom doporučujeme navštívit Královskou zahradu, která se rozkládá na rozloze 16 hektarů. V horkých dnech vás zde budou chladit stíny vysokých palem nebo jehličnatých stromů neobvyklých tvarů. Naleznete zde take Zappeion, což je menší architektonický skvost z roku 1888. Tato vznešeně tyčící se budova slouží ke konání různých konferencí, obřadů a mítinků.
Pokud se chcete kochat neskonale krásným výhledem na samotné město či Egejské moře, nejlepším místem bude vrchol hory Lycabettus. Mezi borovicemi zde na dvou vrcholcích najdete kapličku sv. Jiřího z 19. století, venkovní divadlo a restauraci. Vede sem také lanovka ze čtvrti Kolonaki.
Bronzový hrdina řecké revoluce z Paříže
Dalším místem, které byste neměli minout je náměstí Syntagma, v jehož středu se tyčí fontána z poloviny 19. století. Probíhá zde výměna stráží u hrobu neznámého vojína. V neposlední řadě zde také můžete vidět sídlo řeckého parlamentu, který od roku 1934 sídlí v budově Starého královského paláce.
Sídlo bývalého parlamentu (proměněno v Národní historické muzeum) se nachází zhruba 500 metrů odsud. Přímo před budovou uvidíte monumentální bronzovou sochu generále a hrdiny řecké revoluce Theodora Kolokotronise. Sochu roku 1821 v Paříži vytvořil řecký sochař Lazaros Sochos.
Ujít si take nemůžete nechat tzv. Neoklasicistní “trilogii” v podobě paláce, university a knihovny Athénské akademie, kterou navrhl dánský architect Theopil Hansen.
Tajemství Pantheonu
Torzo velkolepého chrámu Dia (650 př. n. l.) i mramorový chrám Erechtheion (406 př. n. l.) seberou dech každého milovníka antických památek.
Důvod, proč většina turistů míří do Athén je samozřejmě Akropole a její hlavní chrám Pantheon. I po tolika letech dokáže tato známá dominanta budit úžas svými ohromnými rozměry, dechberoucí technikou stavitelů a neskutečně krátkou dobou stavby (pouze 10 let!). Za tím vším stál vynikající sochař Feidias.
Vědci dokonce uvádí, že postavit dnes takovou stavbu se všemi detaily je stale nemožné. Postavit kopii se pokusili v americké Nashvillu. Ač napohled to byla kopie zdařilá, při bližším pohledu bylo zřejmé, že mnoho artefaktů napodobit vskutku nedokázali. Vzhledem k tomu, že chrám neměl okna a nikdy se nenašly žádné stopy sazí, čímž se dá vyloučit použití pochodní, je dodnes záhadou, čím jej osvětlovali.
Co nejvíce uškodilo Athénám?
Další vývoj Athén byl rozhodně velmi zajímavý. Roku 146 př. n. l. si město podmanili Římané, kteří město ku podivu všem nevyrabovali, jak měli zvykem. Chovali totiž velký respekt k řecké kultuře a celou ji převzali, včetně jejich bohů.
Většině nechali jejich vlastnosti, pouze jim dali jiná jména (např. z Dia se stal Jupiter). Jediný problém však měli právě s Athénou, bohyní války, jelikož uznávali Bellonu, partnerku druhého nejvyššího boha Marta. Z Athény se tak stala Minerva, bohyně moudrosti a řemesla, čímž hodně ztratila.
Římanům se také přičítá za vinu odstranění její sochy ze slonoviny a zlata. V průběhu staletí se socha kompletně vytratila z povrchu zemského a historici se dnes přiklánějí k názoru, že byla odvezena a zničena křesťany, protože římané si vždy vážili umění jako takového.
Svědčí o tom i fakt, že zmiňovaný Diův chrám císař Hadrianus dokončil i přestože neuctíval boha. Bylo zde postaveno dokonce i divadlo. Když v září roku 1687 do Athén vtrhli Benátčané, aby vyhnali Turky, zažil Partheon doposud největší újmu.
Děla a bomby zasáhly střechu a zničily značnou část včetně soch. V plánu poté bylo je odvézt do Itálie, ale vzhledem k neproviditelnosti tohoto úkonu byly odvezeny jen některé části. I to, co zbylo naplňuje turisty úžasem.
Vzhůru do Řecka
Chce navštívit Athény? Podívejte se na naše nabídky a vyražte ještě letos. Takové Řecko ještě neznáte.
Mohlo by vás zajímat
Chorta: Řecký salát s olivovým olejem a citrónem prospívá zdraví
Řecká kuchyně je chutná a ve většině případů i zdravá. Poletíte v létě na Rhodos, Kos, Zakynthos, Korfu, Samos, Santorini, či na jiný řecký ostrov? Pokud vyznáváte zdravý životní styl, určitě se vám zavděčí chorta (neboli horta). Jedná se o řecký salát ze spařených listů špenátu, pampelišek nebo jiných zelených částí rostlin. Share Tweet Email
Cestovka b.s. | 8. díl
Zajímá vás co obnáší pozice sales director v cestovní kanceláři a jak vypadá její pracovní den? Poslechněte si nový díl podcastu Cestovka b.s. s Nicole Okonkwo Gattuso. Share Tweet Email
Bodrum je Turecko s řeckou atmosférou, vypráví Lenka Pátek
Během červencové návštěvy Bodrumu jsem si uvědomila, že tato malebná oblast je v podstatě fúzí dvou destinací. Jak to myslím? Pobývala jsem na jihozápadě Turecka, ale přitom jsem všude kolem sebe vnímala tradiční řeckou atmosféru. Tento pocit umocňovaly rozvaliny kostelíků, kamenné domy a klasické větrné mlýny. Ještě začátkem třicátých let minulého století totiž většinu obyvatel […]