Do Turecka jsem poprvé přijížděl s různými očekáváními, ta kulinářská mezi ně ovšem nepatřila. O to větší bylo mé překvapení, když jsem měl poprvé možnost zakusit turecké All Inclusive! Dovolená v Turecku se totiž ukázala být zážitkem pro všechny smysly.
Přiznám se, že jsem si dlouho pod tureckou kuchyní nepředstavil o mnoho více než různé varianty kebabu. Na ten se jednou za čas spolehne téměř každý z nás, když se vrací z posezení s přáteli o něco později, než bylo původně v plánu, a nechce se mu jít spát bez večeře. Za vrchol kulinářského zážitku ho asi ale považuje jen málokdo.
Hned druhým dechem však dodávám, že asi žádná kuchyně mě během mých cest po Turecku nepřekvapila tak, jako právě ta turecká. Mozaika, kterou je a vlastně vždycky bylo Turecko, se odráží i v barevnosti a pestrosti jeho kuchyně. V ní můžeme pozorovat vlivy řecké, arabské, indické, íránské (perské) a středomořské kuchyně, ale i kuchyně stepních národů, od kterých Turci odvozují svůj prastarý původ.
Pojďme se nyní společně podívat na některé pokrmy, které mě během mého putování Tureckem zaujaly. Z celého srdce je doporučuji zejména těm, kteří se nebojí ochutnávat mnohdy netradiční a exotické kombinace chutí.
Tak afiyet olsun, tedy dobrou chuť!
Kayısı kebabı (Meruňkový kebab)
„Zase ten kebab?!“, říkáte si možná právě, ale věnujte mi prosím chviličku, abych vás přesvědčil, že ten meruňkový opravdu stojí za vaši pozornost a hlavně ochutnání. Mnohem populárnější než nám známý kebab z otočného grilu je v Turecku totiž kebab z mletého masa na špejli, takzvaný šiš kebab. A právě z něj vychází pokrm, který mě osobně zaujal chuťově natolik, že jsem ho během celého svého pobytu v Turecku opakovaně vyhledával a nemohl se jeho exotické chuti nabažit.
Výhodou mletého masa (v tomto případě se jedná o směs jehněčího a hovězího) je možnost přidat do něj libovolné koření a ve větší míře si tak hrát s jeho výslednou chutí. V případě meruňkového kebabu se používá cibule, paprika, česnek, rajčata, kmín, tymián, černý pepř, chilli papričky, petrželka, řeřicha a kopr, a to vše se ještě zakápne omáčkou z lilku. A co dál? No přece do meruňky s tím!
Už jenom náplň samotná způsobí doslova explozi orientálních chutí ve vašich ústech a v kombinaci se svěží kyselostí meruňky vytvoří symfonii, kterou si budete chtít pouštět zas a znova.
Opravdu vřele doporučuji!
Dolma na tisíc a jeden způsob
Slovo dolma znamená v turečtině prostě náplň, případně proces, kdy něco plní něčím jiným. Nejedná se tedy o jeden pokrm, ale souborné označení pro desítky, možná i stovky pokrmů, které se od sebe vzájemně někdy jen trochu, ale někdy velmi výrazně liší. Kdo z vás navštívil Řecko (či další balkánské země), pravděpodobně se s dolmou v některé z jejích lokálních variant již setkal, možná ji i ochutnal.
V Turecku je však dolma oproti všem ostatním destinacím, které jsem měl možnost navštívit, povýšena na další úroveň. Mnoho hotelů má této pochutině vyhrazenou celou sekci bufetu a za sebe musím říct, že se často jedná o jednu z těch vůbec nejzajímavějších. Jako obal neslouží zdaleka pouze tradiční vinné nebo zelné listy, ale například artyčoky, rajčata, cuketa, lilek, hruška nebo papriky různých druhů a barev. Stejně pestré jsou i náplně. V nich může být maso, rýže, luštěniny, zelenina všech druhů a koření v kombinacích, které nedají vašim chuťovým buňkám spát. Zkrátka ve fantazii se meze nekladou a v turecké kuchyni to platí dvojnásob!
Soguk Baklava, čili Studená baklava
Asi by bylo kulinářským hříchem psát o turecké kuchyni a vynechat sladkosti. Ať už zmíníme tradiční baklavu, turkish delight nebo legendární aşure (mimochodem jeden z nejstarších známých dezertů na světě!), jedna věc je jistá – mlsné jazýčky si v této zemi zcela jistě přijdou na své.
Za mě osobně však na pomyslném trůně sedí varianta baklavy, kterou Turci nazývají prostě „studená“, čili „soguk“. Ta během posledních tří let vzala Turecko doslova útokem a každým dnem si získává srdce a jazyk dalších a dalších milovníků sladkých pochutin. Proč během posledních tří let? Protože ji právě před třemi roky vymyslel jistý cukrář, specialista na baklavu z města Diyarbakir, které leží na jihovýchodě Turecka.
Jeho záměrem bylo udělat dietnější a celkově lehčí verzi tradiční baklavy, která by byla vhodná ke konzumaci i v těch nejteplejších měsících. Osobně se domnívám, že se to mistru cukráři opravdu podařilo. Jeho studená baklava se připravuje z charakteristického tenkého těsta, mléka, pistácií či kokosu, sirupu a speciálního másla. Po upečení v troubě se nechá vystydnout a vloží do ledničky, načež je posypána kakaovým práškem a zdobením dle osobní chuti, nejčastěji však pistáciemi. Jejich zelenkavá barva v kombinaci s bílým tělem dezertu a hnědým kakaovým práškem je totiž opravdovou pastvou pro oči.
Mezi devizy této mladší sestřičky tradiční baklavy patří tedy nejen lahodná svěží chuť umocněná tím, že se podává studená, ale i výrazně nižší množství kalorií. Tak na nic nečekejte a zpestřete si svou dovolenou v Turecku touto božskou laskominou bez výčitek!
Mohlo by vás zajímat
Fotoreportáž: Vyhlídka Cabo Girão Skywalk na ostrově Madeira
Milujete nádhernou přírodu a pěší turistiku? Toužíte se během dovolené raději hýbat a poznávat než polehávat na pláži? V tom případě je jasnou volbou portugalský ostrov Madeira, kam se můžete vydat s CK Blue Style. Jedním z úchvatných míst, jehož návštěvu byste si v rámci pobytu v této oblíbené destinaci neměli nechat ujít, je prosklená vyhlídka na vrcholu útesu […]
Capo Vaticano: Nejhezčí kalábrijské letovisko ohromí hlavně přírodou
Žádné průmyslové zóny ani mrakodrapy, ale naopak krásná a nedotčená příroda, úžasně průzračné moře, romantické písčité pláže, skvostná architektura a vynikající kuchyně! To je Kalábrie, oblast situovaná ve špičce „italské boty“. Zkrátka a dobře – destinace ideální k prožití pohodové letní dovolené. Které letovisko zvolit? Zkuste Capo Vaticano, rozprostírající se kolem stejnojmenného mysu na nejzápadnějším výběžku […]
Bosa: Město na Sardinii okouzlí památkami i tradicemi
Sardinie je druhý největší ostrov ve Středozemním moři a navíc turisticky atraktivní, i když v návštěvnosti nad cizinci, pro které je to trochu z ruky, vedou Italové. Proto, že díky žhavému jižnímu slunci zde kvete snad úplně všechno, se jí často přezdívá ostrov barev. To se týká ale i moře. Podobně zbarvené nikde jinde v […]