Ayutthaya – drahokam v koruně Země úsměvu

Thajsko, celým názvem Thajské království, je země ležící v jihovýchodní Asii, v tropickém podnebném pásu. Každoročně láká turisty z celého světa na své dokonalé pláže, světoznámou kuchyni, úchvatnou přírodu a v neposlední řadě bohatou historii. Ta se v Thajsku připomíná doslova na každém rohu skrze památky a četná archeologická naleziště a dává vzpomenout dávnou slávu tehdejšího Siamu.

Jednou z nejpůsobivějších kulturních památek celého Thajska je bezesporu prastaré město Ayutthaya. Bylo založeno již v roce 1350, kdy coby nejvýznamnější město regionu nahradilo původní Sukhothai, centrum vůbec prvního sjednoceného a svobodného království na území dnešního Thajska. Údajně se tak stalo kvůli epidemii neštovic, která propukla v provincii Lopburi a před níž se tehdejší panovník Ramathibodi rozhodl uprchnout a vztyčit své královské sídlo jinde. Na ostrově nacházejícím se uprostřed soutoku tří řek – Chao Phraya, Lop Buri a Pa Sak – pak položil základní kámen města, které se mělo stát na dlouhá staletí srdcem nejvýznamnějšího království v celém Siamu.

 

Nové město nazval Ayutthaya – podle prastarého indického města Ayodhya, které je významným posvátným místem jak buddhismu, tak i hinduismu. Právě zde se totiž údajně narodil Rama, pro hinduisty sedmá (a zdaleka největší úctě se těšící) pozemská inkarnace boha Višnua. Někteří buddhisté zase věří, že je jednou z předinkarnací samotného Buddhy.

Sláva města se utvářela mezi roky 1350–1767, tedy přesně 417 let prosperity udávané zejména čilým obchodním ruchem a výraznou námořní silou, která se soustředila v přístavu této východoasijské metropole. Na místních trzích své zboží nabízeli obchodníci z celého světa, zejména pak z Evropy. Okolo roku 1600 měla Ayutthaya okolo 300 000 obyvatel, a předpokládá se, že jen o sto let později dosáhla jednoho milionu. Byla tedy ve své době jedním z největších měst celého světa a přezdívalo se jí dokonce “Benátky východu”.

Ve druhé polovině 18. století moc království slábla a nakonec podlehla tlaku sílící Barmy.

7. dubna 1767 je město Barmánci dobyto a z velké části srovnáno se zemí. Veškeré bohatství – jako zlato, které hojně pokrývalo místní buddhistické chrámy, nebo 250 kilogramy zlata pokrytá 16 metrů vysoká socha Buddhy – bylo roztaveno a odvezeno pryč ze země.

Nejvíce památek skýtá centrum staré Ayutthaye, rozprostírající se na zhruba čtyřkilometrovém ostrově. Majestátní rozvaliny palácového chrámu Wat Phra Si Sanphet a dalších chrámů jako Wat Phra Mahathat či Wat Thammikarat jsou opravdu majestátní připomínkou zdejší slavné historie.

Až se jimi budete procházet nebo se na loďce plavit hustou sítí kanálů, kterými bylo město odjakživa protkáno, myslete na to, že to, co vidíte, jsou jen malé střípky bývalé monumentální slávy tohoto města. Zavřete oči a přeneste se o stovky let do minulosti, sledujte ten čilý ruch statisícového velkoměsta a zaposlouchejte se – Ayutthaya má stovky fascinujících příběhů, které vám chce všechny vyprávět!

Velkou zásluhu na tom, že dnes Ayutthayu mohou obdivovat lidé z celého světa, má Thajský úřad pro cestovní ruch či zkráceně TAT, který v zemi funguje již více než 60 let. TAT přikládá velký význam podpoře udržitelné turistiky za účelem vytvoření rovnováhy mezi ekonomickými aspekty, sociálními aspekty a vlivem turismu na životní prostředí.

Jeho misí je šíření dobrého jména Thajska jako země, která oplývá přírodními krásami, množstvím archeologických nalezišť a cenných historických artefaktů, uměním, kulturou a v neposlední řadě pestrými možnostmi sportovních aktivit. Zároveň propaguje i mnoho dalších činností, které podporují cestovní ruch a zároveň pomáhají zlepšovat infrastrukturu země, z jejíhož rozvoje mohou profitovat jak turisté, tak i místní obyvatelstvo.

Předchozí

Dovolená na Madeiře: Rady, tipy a důležité informace pro turisty

Následující

Fotoreportáž: Zátoka Buracona a jeskyně Blue Eye na ostrově Sal