Kaunos: Starověké město a skalní hrobky u turecké řeky Dalyan

Láká vás letní dovolená v Bodrumu? Tato oblíbená turecká destinace přitahuje nejen plážové typy, ale také milovníky dávné historie. Ti nadšeně vyrážejí na výlet například do starověkého města Kaunos. Jeho pozůstatky, včetně prastarých hrobek vytesaných do skal, spatříte v blízkosti řeky Dalyan. A právě tuto přírodní a historickou lokalitu v provincii Mugla v jihozápadním Turecku vám dnes představíme! Rozprostírá se 160 km od mezinárodního letiště, kam přiletíte z Prahy. Není to sice úplně „za rohem“, ale když už se v těchto končinách budete nalézat, byla by věčná škoda se do delty řeky Dalyan nevypravit. Ochudili byste se totiž o parádní zážitek, na který budete vzpomínat do konce života.

Delta řeky Dalyan je chráněnou přírodní rezervací a zároveň útočištěm mořských želv Caretta caretta. Dostat se sem můžete po vlastní ose nebo v rámci fakultativního výletu, který vám přímo v hotelu nabídne delegát CK Blue Style.

Pláž Iztuzu svádí k vykoupání

Řeka Dalyan má přezdívku „turecká Amazonka“. Zvolíte-li organizovaný výlet, přijedete autobusem do městečka Dalyan. V něm začne vaše plavba, během níž můžete obdivovat královské skalní hrobky. Odpoledne se vykoupáte ve Středozemním moři, konkrétně na vyhlášené pláži Iztuzu s jemným pískem.

Vydáte-li se k řece Dalyan sólově, stihnete si v klidu projít nedaleké ruiny antického města Kaunos, ležící několik kilometrů západně od moderního města Dalyan. Pojedete-li pronajatým autem, nemusíte zajíždět až do města, zaparkujete rovnou u vykopávek. Pakliže přece jen budete chtít do města na opačné straně řeky, využijte trajekt, který je levnou a rychlou variantou. Přejezd autem po silnici totiž trvá hodinu a půl (65 km)!

Přístavy byly dva

A co o městě Kaunos v Turecku víme? Zprvu se jednalo o samostatný stát, později se Kaunos stal součástí Kárie a postupem času i Lýkie. Řeka Dalyan se kdysi jmenovala Calbys a tvořila hranici mezi Kárií a Lýkií.

Kaunos představoval důležitý přístav, jehož historie sahá pravděpodobně do 10. století před naším letopočtem. Vzhledem ke vzniku pláže Iztuzu a postupnému zanášení bývalého Dalyanského zálivu se Kaunos nyní nachází přibližně 8 kilometrů od pobřeží.

Starověké město mělo dokonce dva přístavy. Jižní byl využíván od založení města zhruba do konce helénistické éry, poté se kvůli vysychání stal nepřístupným. Vnitřní neboli obchodní přístav mohl fungovat až do zániku Kaunosu, avšak svoji významnou roli ztratil mnohem dříve.

Krále vyhnaly city šílené sestry

V dávné minulosti byl Kaunos (neboli Caunos) nazýván různými jmény. Římané používali latinský název Caunus. V éře Kárie se jmenoval Kbid, tento termín se přestal používat v helénistickém období. V lýkijských textech se město nazývalo Xbide.

Podle mytologie ho založil král Kaunos, syn kárského krále Miléta a vnuk Apollóna. Kaunos měl dvojče, sestru jménem Byblis, která mu projevovala hlubokou, nesesterskou lásku. Když napsala svému bratrovi milostný dopis, ve kterém mu básnila o svých citech, rozhodl se s některými svými následovníky uprchnout a usadit se jinde. Byblis se zbláznila, začala ho hledat a pokusila se o sebevraždu. Mytologie praví, že z jejích slz vytekla řeka Calbys, aktuálně nazývaná Dalyan.

Hérodotos měl jiný názor

O městě Kaunos se poprvé zmiňuje významný antický historik Hérodotos ve své knize Dějiny. Vypráví, že perský generál Harpagus pochodoval proti Lýkům, Kárům a Kaunům během perské invaze v roce 546 př. n. l. Kaunové se prý Harpagovým útokům zuřivě bránili, ale nakonec byli poraženi.

Kaunové o sobě tvrdili, že pocházejí z Kréty. Hérodotos považoval za mnohem pravděpodobnější, že byli původními obyvateli oblasti, a to kvůli podobnosti mezi jeho vlastním kárským jazykem a jazykem Kaunů. Dodal, že mezi životním stylem Kaunů a jejich sousedů, Kárů a Lýků, však existovaly velké rozdíly. Jeden z nejvýraznějších se týkal jejich společenského pití. Bylo běžnou praxí, že se vesničané – muži, ženy i děti – setkávali u sklenky dobrého vína.

Obchodovali také s otroky

Poté, co byl perský velkokrál Xerxes I. poražen ve druhé perské válce a Peršané byli postupně vyhnáni ze západního anatolského pobřeží, Kaunos se připojil k Délské lize, konfederaci řeckých států, založené v roce 478 př. n. l. Město se stalo prosperujícím přístavem, pravděpodobně díky zemědělství a poptávce po kaunském vývozním zboží, jako byla sůl, solené ryby, otroci, borovicová pryskyřice a černá mastix (suroviny pro dehet používaný při stavbě a opravách lodí) a sušené fíky.

Po uzavření mírové smlouvy zvané Antalkidův mír (387–386 př. n. l.) v závěru Korintské války se Kaunos opět dostal pod vládu Perské říše. Během období, kdy byl Kaunos anektován a připojen k provincii Kária perskými vládci, se město zásadně změnilo. To platilo zejména za vlády satrapy Mausola (377–353 př. n. l.). Bylo rozšířeno a obehnáno hradbami na obrovské ploše. Postupně získalo řecký charakter díky agoře a chrámům zasvěceným řeckým bohům. Alexandr Veliký v roce 334 př. n. l. přivedl město pod vládu Makedonské říše.

K zániku města přispěla malárie

Ve druhém a prvním století před naším letopočtem se Kaunos opakovaně dostal pod správu Rhodosu. Zvětšili amfiteátr, postavili římské lázně a palestru. Zrekonstruovali fontánu na agoře a vybudovali nové chrámy. Když Římská říše oficiálně přijala křesťanskou víru, název města se změnil na Caunos-Hegia.

Od roku 625 čelil Kaunos útokům muslimských Arabů a pirátů. Ve 13. století začaly nájezdy tureckých bejliků. V důsledku toho byl starý hrad na akropoli opevněn hradbami, které mu dodaly typický středověký vzhled. Ve 14. století turečtí bejlikové dobyli část Kárie, což vedlo k dramatickému poklesu námořního obchodu.

Nečekaný hospodářský úpadek přiměl mnoho obyvatel Kaunosu k emigraci. V 15. století Turci dobyli celou oblast severně od Kárie a Kaunos navíc zasáhla epidemie malárie. To vedlo k opuštění města, které pak silně poničilo zemětřesení a postupně ho pokryl písek a hustá vegetace.

Zapomenutý Kaunos objevil geodet

Na Kaunos se následně zapomnělo. Tedy až do chvíle, kdy Richard Hoskyn, geodet Královského námořnictva, nalezl právní desku, zmiňující se o radě Kaunosu a obyvatelích města. Hoskyn navštívil ruiny v roce 1840 a o dva roky později publikoval svoje poznatky, tudíž se o existenci starobylého města začalo hovořit.

Archeologické výzkumy v této oblasti zahájil v roce 1966 profesor Baki Ogun, časem ho nahradil profesor Cengiz Isik. Vědci působí rovněž v blízkém okolí, např. poblíž lázní Sultaniye, kde dříve stávala svatyně zasvěcená bohyni Léto.

Nejstarším nálezem na území bývalého města Kaunos je hrdlo protogeometrické amfory z 9. století př. n. l., možná je i starší. Socha objevená u západní brány městských hradeb, kusy atické keramiky a městské hradby orientované na jihovýchod ukazují na osídlení v 6. století př. n. l.

Uvidíte akropoli i palestru

A které pozůstatky města Kaunos si můžete prohlédnout v současnosti? V první řadě je to akropole (Persikon) na 152 metrů vysoké skále, opevněná byzantskými hradbami. S akropolí sousedí menší opevnění zvané Heraklion. Nepřehlédnutelné je divadlo s helénistickými i římskými prvky. Mělo kapacitu 5000 diváků a je v poměrně dobrém stavu. I nadále se příležitostně využívá k představením.

Pozoruhodná je rovněž palestra s římskými lázněmi, plošinou pro měření větru a kupolovitou byzantskou bazilikou.

Na rovinaté ploše před jezerem Sülüklü se nachází přístavní agora, jejíž historie sahá až do 4. století př. n. l.

Obelisk symbolizoval krále

Bylo objeveno šest chrámů – dva helénského a čtyři římského původu. Nejvýznamnější je terasovitý chrám ze 3. století př. n. l., obrácený ke kruhu tvořenému sloupy. Uvnitř kruhu byl nalezen obelisk, který je vyobrazen i na starých kaunských mincích. Byl symbolem krále Kauna, který podle mytologie založil starověké město nesoucí jeho jméno.

Za hranicemi oficiálního archeologického naleziště Kaunos se u řeky Dalyan nalézá šest skalních hrobek (4.–2. století př. n. l.), které jsou hlavní památkou Dalyanu. Jejich fasády připomínají průčelí helénistických chrámů se dvěma iónskými pilíři, trojúhelníkovým štítem, architrávem se zubatými vlysy a akroterií ve tvaru palmových listů.

Dále jsou to velkolepé městské hradby, postavené za vlády Mausola ve 4. století př. n. l., a výklenkové hrobky v přístavu Candir.