Staré Řecko bylo kolébkou evropské civilizace, mnohé znalosti z tohoto období využíváme dodnes, aniž si to uvědomujeme. Proto asi nepřekvapí skutečnost, že odtamtud pochází i první kuchařka. V roce 320 před n. l. ji napsal básník Archestratus – pod názvem Daedalus chutných jídel. Později Atheneus, egyptský Řek, vydal další podobnou – Deipnosofistes neboli Večeře učených. Není jen plná receptů na přípravu jídel, ale i podrobných popisů místních zvyklostí, stolování, způsobů podávání jídel a třeba také sexuálních hrátek!
Chléb paximadi připomíná suchary
Kulinářské umění pak podpořil Alexandr Veliký, který – jak známo – rád holdoval vínu i dobrému jídlu. Obojí si uměl patřičně vychutnávat, jeho hostiny byly pověstné, stoly se jen prohýbaly. Za jeho éry rovněž vznikaly kuchařské školy. Bylo vynalezeno hodně nových postupů, bez nichž si vaření nedokážeme představit. Tehdy vznikl také chléb paximadi, v Řecku se jí stále. Byl po něm dokonce pojmenován ostrov u Kréty, který ho tvarem připomíná.
Je dvakrát pečený, obvykle z různých druhů mouky, a na jeho přípravu přišel jistý pekař Paximos. Prý vyslyšel přání pastevců, kteří hnali svá stáda na několik měsíců do hor a potřebovali nějakou trvanlivou potravinu, aby netrpěli hlady. Dá se označit za „předchůdce“ sucharů. Normálně je velmi suchý, tvrdý, bez předchozího namočení ve vodě prakticky nepoživatelný, pak výtečný. Existují i sladké varianty ke kávě, paximadi prodává každý pekař či cukrář v Řecku.
Kuličky keftedes tvoří hlavně hovězí maso
Nicméně pro našince, zvyklé na klasický pecen, asi nebude tím pravým. Abychom mlsným jazýčkům učinili zadost, přinášíme recept na jiné starobylé jídlo – masové kuličky keftedes. Připravovaly se zásadně z mletého hovězího masa, ale časem do nich kuchařky začaly přidávat také vepřové. Zjistily, že bývají poté o něco šťavnatější. Někde jsou však kuchtíci stále věrni „klasice“. Výhodou je nenáročná příprava, navíc je milují děti, zejména v kombinaci s rajskou omáčkou a z Itálie „importovanými“ špagetami. Ty jsou – stejně jako hranolky z Francie – inovací.
Původně se keftedes podávaly s brambory nebo kaší z nich, rýží, ale také s již zmíněným chlebem jako předkrm. I to je na nich přitažlivé, nemusí sloužit vždycky jen jako hlavní jídlo. Mají mít tvar trochu většího vlašského ořechu a vůbec nejdůležitější je zpracování hmoty se všemi ingrediencemi, aby se spojily. Místní hospodyňky tomu „dají“ nejméně čtvrt hodiny.
Recept pro celou rodinu
Jestliže letos plánujete dovolenou v Řecku, pochutnáte si na kuličkách keftedes tam. Pokud ne, můžete si doma vyrobit jejich českou verzi. Co tedy potřebujeme na 4 až 6 porcí?
750 gr mletého hovězího masa (nebo napůl s vepřovým)
2 vejce
1 polévkovou lžíci rajského protlaku (nebo rozmixované malé rajče)
1 polévkovou lžíci mletého oregana
2 najemno nakrájené cibule
4 stroužky česneku (utřeme je)
½ bílé veky namočené ve vlažné vodě
3 polévkové lžíce strouhanky
nasekanou čerstvou petrželovou nať
1 polévkovou lžíci nasekané čerstvé máty či bazalky
šťávu z jednoho citronu
3 polévkové lžíce olivového oleje
sůl a pepř dle chuti
olej na smažení, nejlépe řepkový
Postup
Vyndáme veku z vlažné vody a vymačkáme.
Vložíme do mísy, přidáme maso a všechny další ingredience, a jak už bylo řečeno, dlouho hněteme. Nejlépe ručně, aby se výsledné aroma dostalo všude.
Pokud není směs dostatečně tuhá, lze přidat víc strouhanky. Není na závadu ji, pokud máme čas, nechat tak půl hodiny „odpočívat“.
Uděláme v ruce kuličky, ty vkládáme do předem rozpálené hluboké pánve a smažíme ze všech stran dozlatova.
Přílohu si zvolíme podle momentální chuti, stejně tak omáčku. Příprava keftedes není ani trochu složitá!
Přejeme dobrou chuť!
Mohlo by vás zajímat
Bakšiš: Jak na tento fenomén nejen arabského světa?
Lidé, kteří jedou do některé z arabských zemí, často řeší, jak se vyrovnat s tamějším zvykem dávání bakšiše, tedy jakéhosi spropitného. Kolik, komu, jak často, kdy, případně v jaké měně ho dávat? To jsou jen některé z dotazů, které nám naši klienti pokládají. Přinášíme vám tedy pár tipů, jak se s tímto zvykem vypořádat tak, aby […]
Palermo: Hlavní město Sicílie okouzlí architekturou i loutkami
Přibližně sedmisettisícové Palermo, hlavní město největšího italského ostrova Sicílie, má kvůli mafii trochu pošramocenou pověst. Zároveň se však pyšní nádhernou polohu. Leží přímo v zálivu, uprostřed palmových a pomerančových hájů v úrodné nížině Conca d’Oro (Zlatá lastura), nad níž se vypínají skalní štíty hor.
All inclusive: Dovolená bez výčitek? Ano, s trochou snahy!
Koncept all inclusive – sen každého dovolenkáře. Jídlo a pití v neomezeném množství, bazény a pláž na dosah ruky, zábava pro celou rodinu. Ale co ten pověstný „all inclusive efekt“ na váze? Že by se po návratu z dovolené musel šatník obměnit o šaty číslo větší? Nebojte se, s trochou snahy si užijete dovolenou bez […]