Jedním z hlavních důvodů, proč Češi míří na dovolenou nebo eurovíkend do Itálie, je vyhlášená místní gastronomie. Aby ne – italská kuchyně se řadí mezi nejlepší na světě. Jedinečná jsou nejen hlavní jídla a dezerty, ale také polévky. Kromě minestrone je proslulá i acquacotta, jejíž základ tvoří více druhů zeleniny, chléb a tzv. ztracené vejce.
Tato hustá a mnohdy i pikantní polévka pochází ze středozápadní Itálie. Původně se jednalo o rolnické jídlo, které bývalo plnohodnotnou večeří a které mělo – a stále má – celou řadu obměn.
Lehce připomíná česnečku
Vařená voda – to je doslovný překlad názvu této polévky. Kuchaři se většinou shodují v tom, že se acquacotta tak trochu podobá naší česnečce nebo oukropu. Poprvé byla uvařena v pobřežní oblasti Maremma, ležící v jihozápadním Toskánsku a v severozápadním Laziu. Za jakých okolností? Dřevorubci a pastýři si do práce vozili chléb. Když ho po několika dnech nestihli sníst a okoral, využili ho k přípravě této polévky.
Zprvu ji tvořila voda, tvrdý chléb, rajčata, cibule a olivový olej. K nim se přidávaly další druhy zeleniny a zbytky jídel, které byly v danou chvíli po ruce. Když ještě rajčata nebyla v Itálii běžně dostupná, přiléval se do polévky acquacotta mošt z nezralých vinných hroznů, zvaný agresto.
Acquacotta obsahuje i sýr
V současné době polévka acquacotta zahrnuje chléb, zeleninový vývar, sýry (parmezán nebo pecorino), vejce, celer, česnek, bazalka, fazole, kapusta, zelí, citrónová šťáva, pepř, sůl, brambory atd. V některých oblastech používají rovněž houby, divoké byliny, čekanku, štěrbák, rukolu, mátu, listy pampelišky, mangold, řeřichu nebo kozlík lékařský. Hotová polévka se obvykle zdobí ztraceným neboli pošírovaným vejcem.
Když vyrazíte do italské restaurace a v menu najdete pojem acquacotta con funghi, připravte se na to, že polévka bude plná hub. Kromě nich bude pravděpodobně obsahovat chléb, vodu, parmezán, vejce, rajčata, marulku, divokou mátu, česnek, olivový olej, sůl a pepř. V polévce acquacotta con peperoni většinou plave taktéž červená paprika, celer a česnek.
Recept pro 6 osob
Rádi vaříte pro rodinu a návštěvy a troufnete si polévku acquacotta vyrobit doma? Připravte si 3 lžíce olivového oleje, 3 celerové řapíky, 2 malé mrkve, 1 červenou cibuli, 2 stroužky česneku, 2 lžičky tymiánu (+ 1 určenou k závěrečnému zdobení), 3 menší rajčata, 6 vajec, 50 g sušených hříbků, 850 ml čirého kuřecího vývaru, 2 lžíce nakrájené petrželky, 3 krajíce čerstvého chleba, 3 lžíce octa, pepř a sůl.
Postup:
Nakrájejte mrkev, rajčata a celerové řapíky, najemno nasekejte česnek a cibuli.
Sušené houby zalijte horkou vodou a nechte je cca 15 minut odstát, aby změkly a nabobtnaly.
Mezitím ve velkém hrnci rozpalte olivový olej a pak na mírném ohni osmahněte mrkev, celer, cibuli, česnek a tymián (10–15 minut).
Vyjměte houby z vody a nakrájejte je. Následně je vložte do velkého hrnce se zeleninou, přilejte vodu, v níž houby bobtnaly, a vařte 5 minut.
Přidejte rajčata a vařte dalších 10 minut, dokud se nezačnou rozpadat. Vzápětí smíchejte s kuřecím vývarem a pozvolna přiveďte k varu. Mezitím nakrájejte chléb a dozlatova ho opečte.
Do hrnce nalijte vodu a přiveďte k varu, vzápětí plamen snižte na minimum. Přilejte tři lžíce octa. Poté do vody opatrně vyklepněte vajíčka. Po třech až čtyřech minutách je vyndejte štěrbinovou lžící.
Do polévky acquacotta přidejte petržel, trochu koření a opečené kousky chleba. Rozlijte do 6 talířů, do každého vložte ztracené vejce a decentně posypejte tymiánem.
Přejeme vám dobrou chuť!
Mohlo by vás zajímat
111. Dárkové poukazy
Tento díl Expertů na cestách se věnuje dárkovým poukazům, o kterých detailně mluví provozní ředitelka CK Blue Style Nicol Etemike. Vysvětluje, jak fungují a proč jsou ideálním dárkem. Hostem je kuchař a moderátor Roman Staša a nechybí ani herečka a zpěvačka Eva Burešová, která prozrazuje svou vysněnou destinaci. V pořadu se dále podíváte do Egypta […]
Pythagorova jeskyně na řeckém ostrově Samos svádí k výletu
Součet obsahů čtverců nad oběma odvěsnami pravoúhlého trojúhelníka je roven obsahu čtverce nad přeponou. Tak zní Pythagorova věta. V 6. století př. n. l. ji pro Evropu – během svých cest – objevil filozof, matematik, astronom a kněz Pythagoras, který se kolem roku 570 př. n. l. narodil na řeckém ostrově Samos, kde na něj […]
10 důvodů, proč milujete Kypr
Prastará kultura, průzračné Středozemní moře, panenská příroda. To jsou jen některé ze slov, která vás napadala v odpovědi na naši otázku “Proč milujete Kypr?”. Tento ostrov byl od nepaměti křižovatkou, na které se setkávaly a protínaly mocné civilizace Evropy, Asie i Afriky. Současná kyperská kultura je proto mozaikou, do které svým dílkem přispěla každá z […]