Derinkuyu: Postavili turecké městečko mimozemšťané?

Turecká oblast Kappadokie má tak trochu smůlu – neleží blízko moře, ani z metropole Ankary to není zrovna kousek. Přesto je tu místo, co si na nedostatek turistů nestěžuje. Míří sem totiž ve „velkém“ příznivci prehistorických památek, ale i fantasmagorických teorií, jež šíří hlavně Erich von Däniken a jež pojednávají o tom, že mnohé stavby z minulosti jsou dílem mimozemských civilizací. Jmenuje se Derinkuyu, leží asi 30 km jižně od Nevsehiru, odkud pravidelně jezdí autobus. Jde o velice rozsáhlý, osmnácti, ale třeba i ještě mnohem více patrový jeskynní komplex.

Nikdo neví, kdy a proč vzniklo

Místnosti i chodby jsou navzájem propojené, podle odhadů se dovnitř vešlo až 20 000 lidí. Docela pikantní je, že z povrchu vypadá nenápadně a dá se velice snadno přehlédnout. Archeologové nemají jasno nejen v tom, z jaké doby podzemní město Derinkuyu v Turecku pochází (některé odhady jdou až 4000 let zpět), ale ani v tom, kdo ho dost pracně postavil a čemu či komu vůbec sloužilo.

Podle veškerého zázemí je jasné, že mamutí objekt byl určen k trvalému obývání. Najdeme tu sklad jídla, kuchyně, chrámy, lisy na olivy a víno, ventilační šachty, kapli, školu. To vše vysekali do obrovského skalního monolitu. Teorie, že šlo o přechodný kryt, je zpochybňována nejčastěji, na krátkou dobu by nepotřebovali tak „přepychové“ vybavení.

Vchod blokoval obří kámen

O něco pravděpodobnější je, že Derinkuyu vytvořili z obavy před kataklyzmatickou katastrofou či podobnými apokalyptickými událostmi. Dovnitř totiž vedl pouze jediný úzký vchod. Podle zjištění byl navíc zatarasený obrovským balvanem, což napovídá tomu, že obyvatelé asi neměli moc zájem vycházet ven. I když se dal ovládat zvenčí, těžko by to dělali každý den.

Podobné „dveře“ se vyskytovaly i na dalších poschodích, každé mohlo být uzavřeno zvlášť! Město Derinkuyu bylo objeveno v roce 1963 – čirou náhodou. Majitel domu chtěl přistavět další místnost. Po odvalení suti ale našel záhadný pokoj. Protože byl zvědavý, pokračoval v kopání a při něm objevil komplikovaný tunelový systém, o kterém se zmiňovali už starověcí autoři.

V Derinkuyu snadno zabloudíte

Dnes je otevřených osm podlaží (poznají se podle toho, že jsou osvětlená), dlouhá jsou 20 km, vstupné je 20 tureckých lir, otevírací doba denně od 9 do 18 hodin (ale může se měnit). Kdo chce jít mimo trasu, ve tmě, riskuje. I když má čelovku, může zabloudit. Průvodci před uzavřením procházejí jen oficiální část Derinkuyu, v případě úrazu by zvídavý jedinec mohl v ústraní skončit navždy.

Ve městě je několik prodejen potravin a jeden hotel s restaurací. Ubytování se dá sehnat v soukromí, ale žádný luxus. Většina turistů sem míří krátce, obvykle po návštěvě „komínů“ v Göreme, což je jakési turistické centrum Kappadokie. Od oblíbených mořských letovisek (Antalya, Alanya, Side, Belek aj.) je to moc daleko, přes 600 km, z nich se sem na jednodenní výlety obvykle nejezdí.

Podle některých zpráv byly v Derinkuyu objeveny předměty z doby Chetitů. Ti žili už v 2. tisíciletí př. n. l., navíc se našlo spojení desetikilometrovým tunelem s podobným městem Kaymakli. A někteří historikové tvrdí, že v okolí hradu Nevsehir by se mělo nacházet největší podzemní město světa. Takže se možná můžeme těšit na další objevy…