Plovdiv je druhé největší město Bulharska (má asi 350 000 obyvatel), je součástí seznamu organizace UNESCO a může se pochlubit nepřetržitým osídlením už od 6. tisíciletí př. n. l. Přesto o něm hodně turistů neví. Má smůlu, není u moře. I když z Varny, vzdálené asi 400 km, by se výlet zvládnout dal…
Je v Hornothrácké nížině, z obou stran ho obklopuje řeka Marica. Pamětníci si vzpomenou, že se tak jmenovala u nás oblíbená značka cigaret. Asi 15 km od něj se rozkládá nádherné pohoří Rodopy, vděčný cíl procházek či turistických túr. Plovdiv patří mezi nejstarší města světa.
Kdysi se mu říkalo Philippopolis
Archeologové nalezli v Plovdivu různé předměty – jak ty, co patřily ke každodennímu životu lidí, tak vzácné keramické zboží pocházející už z mladší doby kamenné. V průběhu času se jeho názvy střídaly. Když město v roce 342 př. n. l. dobyl Filip II. Makedonský, přejmenoval ho na Philippopolis.
Nechal přestavět staré pevnosti a věže. Jeho syn Alexandr Veliký měl však v plánu dobýt svět, nikde se dlouho nezdržel a jeho vývoj neovlivnil. Později se tu, asi jako všude, usadili Římané. Za nich se stal metropolí Thrácké provincie. Říkali mu ale Trimontium (ležící na třech kopcích).
Amfiteátr patří k nejfotografovanějším stavbám
Římané tu zanechali spoustu krásných, dodnes existujících staveb. Amfiteátr, Odeon, kde se pořádaly hudební i pěvecké soutěže, stadion, bránu Chisar kapija (Hisar Kapia) a pochopitelně Fórum. Tam se konaly trhy i většina slavností, událostí, shromáždění. Celkem je ve městě Plovdiv přes 200 památek!
Jsou z různých období. Je zázrak, že se jich dochovalo tolik – jen křižáci ho vyplenili čtyřikrát! Dobyla ho také byzantská a poté osmanská říše. Zřejmě se ale spokojili jen s rabováním a kupodivu nezbourali „pohanské“ křesťanské svatostánky jako biskupskou a malou baziliku.
Z období turecké nadvlády pochází mešita Džumaja (Dzhumaya Mosque). Když pomineme mimořádnou maurskou architekturu ve Španělsku, je nejstarší v Evropě. Přibližně stejně staré jsou lázně Čifte baňa. Na vrchu Sachat stojí od šestnáctého století věž s historickými hodinami.
Na Plovdiv dodnes shlíží ruský car
Plovdiv ovlivnilo bulharské obrození v devatenáctém století. Vznikly pravoslavné chrámy Panny Marie, sv. Mariny. Kupodivu i římskokatolický kostel sv. Ludvíka, archeologické či etnografické muzeum s výjimečným panagjurským pokladem, Národní divadlo, opera…
Na pahorku Osvoboditelů s pěkným výhledem byl vztyčen pomník ruského cara Alexandra II. (nejenže prodal Spojeným státům Aljašku, ale taktéž osvobodil Plovdiv od Turků). Prostě památek je tu opravdu více než hodně, takže jsme zmínili jen ty úplně nejznámější…
K návštěvě vybízí nedaleký klášter
Plovdiv v Bulharsku je sice historické město, ale snaží se „jít s dobou“. Pořádá mnoho zajímavých akcí, např. folklórní festival za účasti souborů z mnoha zemí, mezinárodní veletrh a další. I to je důvod, proč byl – stejně jako italská Matera – vybrán za Evropské hlavní město kultury pro rok 2019.
Kdo rád romantiku, projde si starou část, kde se zachovaly křivolaké uličky s malými domky. Hlavní městský bulvár je pak plný interesantních budov, restaurací, obchodů. A ve výčtu nelze nezmínit populární léčivé geotermální prameny a nedaleký klášter Bačkovo (Bachkovo).
Mohlo by vás zajímat
Marsa Matrouh – Egypt, jak ho neznáte!
Máte pocit, že Egypt znáte jako otisky svých vlastních chodidel v písku pláže Mahmya? Pohlédli jste do očí Velké Sfingy, navštívili pyramidy, jména faraonů pohřbených v Údolí králů dokážete vyjmenovat zpaměti a s rybkami v Rudém moři si už téměř se všemi tykáte? Tak se s námi vydejte do Marsa Matrouh!
121. Djerba
Slunce, dlouhé písčité pláže a klidná atmosféra necelé tři hodiny letu z Česka – právě to dělá z Djerby jedno z nejoblíbenějších míst severní Afriky. V novém dílu pořadu Blue Style Experti na cestách se podíváte na ostrov, kde se přirozeně propojuje odpočinek u moře s historií a tradicemi. Čekají vás toulky místními trhy, ukázky […]
Černé růže jsou v Turecku symbolem tajemství a mystiky
Mysleli jste si, že černé růže neexistují? Chyba lávky! Najdete je však na jediném místě na světě. Konkrétně v malém zemědělském regionu na východním břehu řeky Eufratu v Turecku, v blízkosti historické provincie Urfa. Někdy se jim také říká arabské nevěsty či arabské krásky.