Italská Bologna, kvůli budovám v barvách červené a oranžové známá také pod přezdívkou Červená Bologna, je rozhodně zajímavým místem, které je potřeba v Itálii navštívit. Oproti Benátkám, Florencii nebo Římu je to velice klidné město. Na každém kroku doslova zakopnete o historický monument. Žije tu spousta studentů, protože právě tady najdete nejstarší univerzitu. A navíc z Bologni je to kousek do dalších okouzlujících míst…
Ve městě Bologna není potřeba bydlet úplně v centru, všude se snadno a rychle dostanete pěšky. Před deštěm i sluncem vás ochrání všudypřítomná podloubí, která se pyšní celkovou délkou 38 km. Symbolem města jsou dvě věže – Asinelli (97 m) a Garisenda (48 m), která je šikmá. Najdete jich tu ještě dalších 18, je to pozůstatek středověku, bývávalo jich tu dvě stě.
Okouzlí vás bazilika, radnice i fontána
Na hlavním náměstí Piazza Maggiore stojí gotická bazilika San Petronio, která se chlubí titulem 5. největší kostel na světě. U jejího vchodu tedy, jako vlastně skoro u všech památek, stojí policisté nebo vojáci, ale není důvod k obavám.
Napravo od kostela stojí Palazzo Comunale, což je budova radnice, složená z vícero budov. Před ní je nutnost vyfotit se u fontány Neptuna, pokud zrovna nebude v rekonstrukci.
Náměstí Piazza del Nettuno je oblíbeným místem pro setkávání místních, něco jako v Praze u koně. Fontána je považovaná za jednu z nejlepších své doby.
Od ní je to skutečně pár kroků ke každé památce. Zhruba 600 metrů od Neptunovy fontány stojí bazilika Santo Stefano, složená z komplexu sedmi kostelů, z čehož se dochovaly jen čtyři. Uchovávaly se zde ostatky mučedníků.
Zajímavostí je, že v okolí města Bologna sídlí některé významné podniky jako Ducati, Lamborghini nebo Maserati.
Ochutnáte lasagne i tagliatelle
Pokud se těšíte na věhlasné boloňské špagety, budete zklamáni. Tento druh pokrmu vznikl omylem – pouze jako turistická atrakce. Nicméně k uspokojení hladových turistů je tu skutečně všude najdete. Ne tak jako pizzu. Kraj Emilia-Romagna není podle místních krajem pizzy, proto není divu, že ji neseženete na každém kroku.
Ne nadarmo se městu Bologna – kromě La Dotta, La Rossa – přezdívá také La Grassa, tedy „vzdělaná, červená a tlustá“. Vzdělaná, protože město je domovem nejstarší univerzity v Evropě, kde studoval např. Umberto Eco.
Červená kvůli tomu, že mnoho historických budov je postaveno z červených cihel. A tlustá, protože boloňská kuchyně sestává z krémových omáček a jídel bohatých na maso.
Bologna je proto právem považována za centrum gastronomie. Z okolí pocházejí nejznámější italská jídla, jako jsou lasagne, tortellini nebo tagliatelle, spolu s mnoha výrobky z masa nebo druhy sýrů.
Co se zmrzliny týče, rozhodně musíte ochutnat pistáciovou. V Itálii jsou k dostání všechny možné i nemožné druhy, ale pistácie jsou zde skutečně vážené. Hned vedle náměstí Piazza Maggiore je zmrzlinárna, kde nabízejí deset druhů pistáciové a ke každé pistácii máte možnost si přečíst její rodokmen. A chuť je v porovnání s českou pistáciovou nesrovnatelná.
Bologna má svoje vlastní Benátky
Bologna byla jedním z hlavních center obchodu díky síti kanálů, které umožňovaly přepravu velkého množství zboží. Proto se stala také nejdůležitějším dopravním uzlem, spojujícím sever a jih Itálie.
Dnes je památkou na kanály v Bologni pouze jedno místo, nazývané La Piccola Venezia neboli Malé (ukryté) Benátky. Nacházejí se na Via Piella 14. Dají se lehce minout. Je to prostě malé okénko s dvířky. Když je otevřete, uvidíte Benátky. Kanál protéká přímo za zdí jednoho z domů. Ne vždy je ale dostatek vody, tak někdy nemusí být překvapení tolik ohromující.
Na místním nádraží bývá dost rušno. Důležité je vědět, kdy a kam chcete jet. Málokdo z turistů totiž tuší, že po Itálii se sice dobře jezdí vlakem, ale může to být také dost drahé. Rychlíky si rezervujte online dopředu, jinak se vám může stát, že dáte za lístek i přes 50 eur. Nebo je také varianta jet courákem v hodnotě 10 eur, ale namísto půl hodiny pojedete například do Florencie hodiny dvě.
Také nezapomeňte, a to je důležité, vždy si lístek označit. Nestačí totiž, že ho jen máte. Musíte si ho ještě „cvaknout“, a to v přístrojích, které jsou buď přímo na nástupišti, nebo v podloubí u nástupiště. Mívají většinou červenou nebo zelenou barvu. Průvodčí by se s vámi nebavil a dal by vám vysokou pokutu za jízdu načerno. A málokterý Ital umí dobře anglicky, takže domluva není jednoduchá.
Mohlo by vás zajímat
Zlaté Písky: Bulharské letovisko láká na pláže i zajímavé okolí
Bulharské pobřeží Černého moře se v posledních několika letech stalo velmi oblíbenou letní destinací českých dovolenkářů. Důvodů je spousta – krátká doba letu, nízké ceny potravin i točeného piva, neustále se zlepšující úroveň služeb, písčité pláže včetně naturistických, spousta zeleně, památky, evropská kultura… Jedním z nejproslulejších a nejrušnějších přímořských letovisek v Bulharsku jsou Zlaté Písky, […]
Al Jazirat Al Hamra: Vesnice duchů v emirátu Ras Al Khaimah
Milujete historii, příběhy a tajuplná místa? Pak je pro vás dovolená v Ras Al Khaimah tou pravou volbou. Vydejte se do poslední zachovalé původní vesnice lovců perel na území Spojených arabských emirátů – navštivte Al Jazirat Al Hamra.
Horchata: Lahodný španělský nápoj, který umí léčit
Jestliže zamíříte do Španělska, pravděpodobně tam narazíte na místní specialitu nazvanou horchata. Na první pohled vypadá jako ochucené mléko, ale to je pouhé zdání. Jedná se totiž o studený nápoj z tzv. tygřích ořechů (španělsky chufas), což ve skutečnosti nejsou ořechy, ale hlízy šáchoru jedlého.