Součet obsahů čtverců nad oběma odvěsnami pravoúhlého trojúhelníka je roven obsahu čtverce nad přeponou. Tak zní Pythagorova věta. V 6. století př. n. l. ji pro Evropu – během svých cest – objevil filozof, matematik, astronom a kněz Pythagoras, který se kolem roku 570 př. n. l. narodil na řeckém ostrově Samos, kde na něj nadšeně vzpomínají dodnes. Postavili mu tam sochu, pojmenovali podle něj město, přístav i autobusovou zastávku, dokonce můžete navštívit jeho tajnou skrýš. Ta nese název Pythagorova jeskyně (Pythagoras Cave) a nachází se v západní části ostrova, 3 km od pláže Votsalakia a 18 km od letoviska Karlovasi.
Pythagorova jeskyně je lákadlem pro milovníky historie, přírody i pěší turistiky. Je totiž součástí hory Kerkis (1434 m n. m.), nejvyšší na Samosu. Také okolní krajina je malebná, můžete se těšit na poutavý výlet plný panoramatických výhledů na pobřeží Egejského moře. Autem přijedete na úpatí hory, kde zaparkujete, následně ujdete přibližně 300 metrů. Mimo jiné zdoláte desítky schodů a ve finále – pomocí fixního lana – i třímetrovou skálu. Sportovně založení jedinci častokrát dorazí pěšky ze 4 km vzdálené vesnice Kampos.
V mládí cestoval do Egypta
Jeskynní systém na ostrově Samos byl úkrytem a učebnou Pythagora v době, kdy ho zřejmě pronásledoval nechvalně proslulý tyran Polykratés ovládající hned několik ostrovů. Konkrétně jde o dvě jeskyně blízko sebe, najdete je na východní straně vyhaslé sopky Kerkis.
V menší, která je více plochá a kterou tvoří tři místnosti (veřejnosti jsou přístupné pouze dvě), Pythagoras bydlel. Druhou využíval k výuce a navíc do ní chodil pro vodu. Před každou jeskyní stojí kaple – jedna je zasvěcená svatému Janovi, druhá se jmenuje Panagia Sarantaskaliotissa (nebo také Panagia Faneromeni).
Pythagoras v mládí hodně cestoval, navštěvoval Egypt, Babylon a další místa, kde hledal poznání. Byl nejen matematik, ale také zakladatel filozofické ezoterní školy známé jako pythagorejství či pythagoreismus. Stoupenci a následovníci Pythagora ovšem původní témata bohatě rozvíjeli, zejména v pozdní antice a v renesanci (novopythagorejství). Jelikož své vlastní výsledky rádi připisovali svému mistrovi, překryla pythagorejská tradice Pythagora samého.
Odešel do exilu dobrovolně?
Každopádně se Pythagoras významným způsobem zapsal do světových dějin. A právě během dovolené na řeckém ostrově Samos máte možnost dozvědět se na vlastní oči více o jeho životě. Pythagorova jeskyně, respektive její návštěva, je jednou z možností. Kromě místností uvnitř hory a zmíněných kaplí lze obdivovat i řadu krápníků, z nichž údajně kape svatá voda.
Existuje vícero legend vysvětlujících důvody, proč se Pythagoras na pár let uchýlil do jeskyně. Podle prvního příběhu tyran Polykratés obvinil Pythagora, že se svým učením snaží zkazit mladé lidi na Samosu. To způsobilo, že matematik uprchl, aby si zachránil život.
Druhý příběh vypráví, že Pythagoras neschvaloval Polykratovu formu vlády a měl obavy, co by mohl udělat, kdyby se s tyranem setkal. Aby této situaci zabránil, dobrovolně odešel do exilu. Na základě třetí historky nebyl Pythagoras nucen žít v jeskyni, ale rozhodl se tak učinit, jelikož se jednalo o ideální místo k meditaci.
Pythagorova jeskyně ochránila i mnichy
Mimochodem – Pythagorova jeskyně poskytla útočiště nejen slavnému matematikovi, ale také jeho následovníkům. A během arabských nájezdů ve středověku se tu ukrývali mnichové.
Jak možná víte, Pythagoras neumřel na ostrově Samos. Kolem roku 532 př. n. l. emigroval do jižní Itálie a založil školu v Crotonu. Přestože tam byl zpočátku vítán, veřejné mínění se pomalu začalo obracet proti němu. Antipythagorejské nálady zesílily natolik, že v roce 510 př. n. l. filozof uprchl do Metaponta, kde žil až do své smrti, k níž došlo kolem roku 495 př. n. l. Není to však zaručená informace – některé zdroje uvádějí, že Pythagoras naposledy vydechl v Crotonu.
Mohlo by vás zajímat
Phaselis: Ruiny antického přístavního města v tureckém Kemeru
Chystáte se do tureckého Kemeru? Tuto nádhernou přírodní oblast plnou krásných pláží a lemovanou majestátním pohořím Taurus si oblíbila spousta Čechů, kteří zde pravidelně tráví jarní, letní nebo podzimní dovolenou. Míří sem rovněž milovníci dávné historie. Jedním z důvodů jsou pozůstatky antického města Phaselis, rozkládající se mezi obcemi Çamyuva a Tekirova. Chcete-li si udělat zajímavý […]
Kapverdská morna: Smutná muzika z ostrovů plných úsměvů
Kapverdská morna vypráví příběh jednoho národa. V jejích teskných melodiích se odráží pocity celých generací odloučených od domova, jejich smutku, utrpení a zároveň neutuchající naděje Kapverďanů, že jednou opět uvidí svou rodnou zem. Pro tento stesk po vlasti mají dokonce slovo – sodade. Share Tweet Email
Tirana: Hlavní město Albánie zaujme pyramidou, mešitami i lávkou
Pyramida Envera Hodži, Skanderbegův památník, Edhem Beyova mešita či Most koželuhů – tyto pamětihodnosti patří ke klíčovým symbolům albánského hlavního města Tirana. Navštívit ho můžete už v létě! Dovolená v Albánii je aktuálně velkým hitem, Čechům ji nabízí například CK Blue Style. Bez ohledu na to, zda budete pobývat v letovisku Durres (Drač), Golem nebo […]