Ostrov Kypr se pravidelně řadí mezi destinace s nejčistší vodou na koupání. Důvodů, proč strávit dovolenou právě zde, je však mnohem více. Prostorné písčité pláže, komfortní hotel, v němž vám nebude nic chybět, dále příroda a památky. Těch je tu poměrně dost. Budete-li pobývat v Severním Kypru, neváhejte navštívit Salamis. Tento starověký řecký městský stát, respektive jeho ruiny, se rozprostírá na východním pobřeží. Konkrétně v ústí řeky Pedieos, 6 km severně od současného města Famagusta. Letovisko Bafra, které leží na opačné straně, je vzdálené 30 kilometrů.
Salamis (neboli Salamina) byla hlavním městem Kypru již v roce 1100 před naším letopočtem, v pozdní době bronzové. V průběhu let sice přečkala okupace ze strany Asyřanů, Egypťanů, Peršanů a Římanů, aby ve finále podlehla síle přírody. Pojďme okrajově nahlédnout do její dlouhé historie!
Kdo vlastně Salamis založil?
Zakladatelem města byl údajně Teukros, syn krále Telamóna, který se nesměl vrátit domů (na ostrov Salamis) z Trójské války, poněvadž se mu nepodařilo pomstít bratra Aiáse. Existují však důkazy o tom, že oblast byla osídlena dlouho před údajným příchodem Achájů do blízkého Enkomi. Rozvoj města Salamis nastal, když byl přístav v Enkomi oddělen od moře. První mince zde razili v 6. století př. n. l., a to podle perských vzorů.
Nejvýznamnějším vládcem království byl Evagoras (410–374 př. n. l.), který vládl celému ostrovu a podařilo se mu dosáhnout nezávislosti na Perské říši. Salamis poté obléhal a dobyl perský vládce Artaxerxés III. Nicméně Evagoras zůstal vládcem ostrova, musel však Peršanům odevzdávat pravidelný roční poplatek.
V roce 450 př. n. l. se Salamis stala dějištěm pozemní a námořní bitvy mezi Athéňany a Peršany. V roce 306 př. n. l. se kousek od ní konala další námořní bitva, tentokrát mezi flotilami Demetria I. Makedonského a Ptolemaia. Demetrius vyhrál a podmanil si celý ostrov.
Na úpadku se podíleli Arabové
V římských dobách se město stalo součástí provincie Kilíkie. Částečně zdevastováno bylo během židovského povstání (116–117). Ačkoli už Salamis nebyla hlavním městem Kypru, o svoje bohatství ani význam nepřišla. Město si značně oblíbili římští císařové Trajanus a Hadrián, kteří ho obnovili a postavili řadu nových veřejných budov.
Na počátku 4. století postihlo Salamis několik zemětřesení, která město z větší části zničila. Císař Konstantin II. (337–361) jej vybudoval znovu pod názvem Constantia a učinil z něj sídlo biskupa. Nejslavnějším místním biskupem byl Epifanius ze Salaminy (cca 310–403), kterého později prohlásili za světce.
Zanášení přístavu vedlo k postupnému úpadku města. Obyvatelé ho definitivně opustili po arabských invazích v 7. století a po zničení umajjovským chalífou Mu’ávijou I. Přestěhovali se do Arsinoe, dnešní Famagusty.
Vylidněné město zasypal písek
Po mnoho let bylo město zdrojem stavebních materiálů a během benátského období z něj bylo odstraněno mnoho sloupů a soch, nebo alespoň jejich částí. Téměř celé město pozvolna zmizelo pod nánosy pohyblivých písků, které ho chránily před zloději. První oficiální vykopávky začaly v padesátých letech minulého století. Aktuálně platí, že nejstarší archeologické nálezy pocházejí z 11. století př. n. l.
Proč sochy nemají hlavu?
Nejpůsobivější zříceninou v Salamis je tělocvična (gymnasium). Po velkém zemětřesení v roce 76 ji postavil římský císař Trajanus a jeho bratranec Hadrián, kteří také pokračovali ve stavbě bývalého obranného opevnění římské provincie Britannia, známého jako Hadriánův val.
Na podlaze u jižního vstupu do tohoto prostoru je nápis středního helénistického data, který svědčí o existenci dalších tělocvičen na severu města. Nápis na východní kolonádě naznačuje, že areál kdysi využívali jako zahradu.
Sochy nechybějí ani u dvou bazénů na severním a jižním konci náměstí, které ze všech čtyř stran obklopují korintské sloupové arkády.
Další vlna zemětřesení v roce 331 zničila část této stavby. Zbývající části budovy, které jsou dodnes viditelné, představují sloupy různých velikostí. Předpokládá se, že druhou sadu sloupů přivezli po této přírodní katastrofě, což vysvětluje nesoulad některých sloupů a základen.
Na centrálním nádvoří tělocvičny v Salamis stojí mnoho soch – většina je však bez hlavy. Zemětřesení nejspíš hlavy odmrštilo a během raných archeologických vykopávek je odnesli lovci suvenýrů.
V jihozápadním rohu jsou do půlkruhu zasazeny latríny (toalety) s maximální kapacitou 44 osob. Potrubí a vodní nádrže jsou stále viditelné, stejně jako područky na jedné straně. V protějším rohu je další soubor latrín, ale ne tak zachovalý.
V amfiteátru zapěl José Carreras
Jižně od tělocvičny neminete amfiteátr, objevený až v roce 1959. Tehdy úřady rozhodly o jeho renovaci, aby mohl být opět využíván pro hudební a divadelní představení, což se děje dodnes.
Pravděpodobně ho začali stavět za vlády Augusta, během prvních let římské říše. Dokončili ho ve druhém století našeho letopočtu, v jeho okolí je rovněž mnoho krásných artefaktů.
Na okraji divadla byly vykopány taktéž bezhlavé mramorové sochy, pocházející z římské éry. Předpokládá se, že mnoho soch znehodnotili křesťané, kteří se zřekli všech aspektů římské pohanské tradice. Když bylo křesťanství přijato jako státní náboženství, zfanatizovaní věřící považovali nahé sochy a další umění včetně mozaik za ohavnost. Tudíž je hromadně ničili…
V současnosti se v tomto starobylém divadle odehrávají koncerty vážné hudby a jazzové festivaly. Vystupovala zde dokonce i skupina Boney M. a operní zpěvák José Carreras.
Salamis láká i na Diův chrám
Jižně od divadla spatříte zbytky dvoupatrové římské vily. Vchod do ní připomínal apsidu kostela. Poté, co bylo město téměř vylidněné, umístili do ní mlýn na olivy.
Mezi pozůstatky města Salamis figuruje i byzantská vodní cisterna postavená v první polovině 7. století. Dále uvidíte kamenné fórum z helénistických dob, obnovené kolem roku 22 př. n. l. Místo sloužilo k setkávání, byl tu také trh. O kousek dál archeologové objevili zbytky Diova chrámu, baziliky Campanopetra a baziliky svatého Epifania. V areálu zahlédnete i ruiny hradeb a velké klenuté hrobky ze 7. a 8. století před naším letopočtem.
Foto – Richard Sacher
Mohlo by vás zajímat
10 důvodů, proč milujete Dubaj
Není žádným tajemstvím, že zdaleka nejpopulárnějším ze Spojených arabských emirátů je luxusní metropole světového významu – Dubaj. Jedná se o druhý největší ze sedmi arabských emirátů. Nalézá se v jihovýchodní části Perského zálivu, kde se jeho pobřeží táhne v délce 72 km. K navštívení láká například dlouhými písčitými plážemi, přepychovými hotely, dechberoucí architekturou či pouští, […]
47. díl – Egypt, Hotel Casa Blue Beach Resort
Přinášíme vám další díl Blue Style Expertů na cestách, který je opět plný cestovatelských tipů. Tentokrát vás zavedeme do exotického Egypta. Země ležící na pomezí severní Afriky a jihozápadní Asie se pyšní bohatou historií a nabízí úchvatné možnosti ke koupání a potápění. Lenka Pátek, obchodní ředitelka CK Blue Style, vám poví více o nejkrásnějších místech, […]
Petroglyfy v údolí Val Camonica fascinují turisty i vědce
Skutečnost, že v počtu památek spadajících pod UNESCO, vede Itálie, asi těžko někoho překvapí. Nakonec – šlo o kolébku evropské civilizace. Méně známý je fakt, že první památkou, kterou si tato organizace vzala pod ochranná křídla, nebyl Řím či jiné starobylé město, ale údolí Val Camonica v Lombardii, ležící asi 80 km od města Brescia. […]