Hrad Svojanov, stojící v okrese Svitavy, založil kolem roku 1224 královský purkrabí Svéslav z Bořitova. Patří k nejstarším kamenným sídlům u nás. Když v roce 1265 vyhlásil král Přemysl Otakar II. nedaleké královské město Polička, nabyl tím na významu.
Svojanov plnil účel strážní pevnosti a zajišťoval ochranu. Vedly tudy důležité obchodní cesty, a proto měl četnou posádku. Ta často vyjížděla z hradu a vehementně pátrala po lupičích, kteří rádi přepadávali neozbrojené „karavany“ se zbožím. Mimochodem – pod hradem se v současnosti rozprostírá stejnojmenný městys, kde žije několik stovek lidí.
Nedokázal ho dobýt ani Jan Žižka
O tom, jaký měl Svojanov význam, svědčí i skutečnost, že ho Karel IV. zahrnul mezi 11 hradů, které nesměly být vyjmuty z majetku koruny, tedy panovníka. To ale bohužel porušil už jeho syn Zikmund, když ho za husitských válek zastavil pánům z Boskovic.
Svojanov poničil požár, což je u hradů obvyklé, a Švédové, kteří ho marně obléhali. Má totiž výtečnou strategickou polohu, je chráněn přikrými nepřístupnými svahy ze tří stran. Jediná možnost k dobytí vede ze severu, kde ale byly vybudovány masivní obranné prvky.
K tomu mohutné zdi, až šestimetrové. Vylámal si na něm zuby i sám Žižka. Po zavedení železnice význam Svojanova, stejně jako jeho okolí, prudce poklesl. Obchodní cesty, které přinášely zisk, kvůli tomu zanikly. Od roku 1910 patřil Svojanov Poličce, stejně jako nyní.
Byl několikrát přestavován. Dnes je jediným hradem, kde se mísí gotický styl s empírovým. Za normálních okolností bývá přístupný od března do půli prosince. Disponuje hradní restaurací a stylovým penzionem. Přístupná jsou i sklepení a unikátní goticko-renesanční dům zbrojnošů.
Během prohlídky lze vystoupit také na věž. V interiérech se nachází stylová expozice představující život na hradě v druhé polovině devatenáctého století. V létě jsou na nádvoří pořádány kulturní akce – divadelní představení, koncerty i vystoupení šermířů.
Hrad Svojanov zbožňují lovci duchů
Pokud jde o tragické události, byly tři a spojovalo je jméno Kateřina. Jejich duše se stále zjevují v areálu hradu Svojanov, což potvrzují mimo jiné hosté přespávající ve zdejších pokojích, ale také personál, nejrůznější lovci duchů či záhadologové (ty je ale třeba brát s rezervou).
První vražda se stala v dobách třicetileté války, kdy se majitel hradu, jakýsi Karel Záruba, rozhodl zbavit manželky tím, že ji zavřel do nejhlubšího sklepení a nechal vyhladovět. Když za nějaký čas sestoupil dolů, našel ji mrtvou se šíleným výrazem strachu v očích. Nechal ji zazdít, ale strašila ho ve snech tak, že se po čase zbláznil a zemřel.
Další obětí byla Kateřina z Lichtenburka. Ještě před svatbou byla zamilovaná do hradního kováře a dál se s ním potají scházela. Byli však přistiženi hradním pánem a jeho družinou. Také byla zazděna, a to velmi krutě – zaživa. I ona tady usilovně straší. O tom, že nešlo o báchorky, svědčí kostra nalezená v roce 1805 při prorážení nové romantické brány.
Třetí Kateřina byla malá holka, která byla při přestavbě zraněna při pádu lešení. Z posledních sil prošla ještě do další místnosti, kde zanechala otisk krvavých dlaní na stěně. Toto místo je dnes překryté velikou skříní. I když tomu skeptici asi neuvěří, hodně návštěvníků uvádí, že při prohlídce měli podivné pocity, aniž tyto legendy znali.
Zdá se, že na hradě Svojanov bylo zazdívání v módě. Nalezly se další kostry, muže a ženy (že by opět přistižení milenci?), ale i 11 zazděných koster dětí, což už je dost hrůza. Podle moderních metod se zjistilo, že další tělo zřejmě spočívá ve věži. Prostě horor.
Nedaleká Polička svádí k návštěvě
Když je řeč o hradu Svojanov, nelze opominout Poličku, s níž je úzce spjatý. Je zmiňována jako věnné město českých královen. Měla pohnutou historii, ale dnes jde o malebné město. Na náměstí stojí tři dominanty – radnice, morový sloup a kostel sv. Jakuba.
Tam se ve věži narodil slavný, možná víc ve světě než u nás uznávaný skladatel Bohuslav Martinů. Jeho rodná světnička se dá navštívit po vystoupání zhruba stovky schodů. Bohuslavův otec je zdolával několikrát denně. Byl pověžný, držel hlídku proti požárům apod.
Největší raritou jsou zachovalé starobylé městské hradby. Měří 1220 metrů a mají 19 bašt. Patří k nejlépe dochovaným památkám opevňovacího systému středověkého města nejen v rámci České republiky. Vznikly ve čtrnáctém století. Jsou přístupné, vstupné činí cca 60 Kč. Mimochodem – pokud rádi obdivujete staré pevnosti nejen v tuzemsku, vydejte v budoucnu například do Ománu.
Mohlo by vás zajímat
Dovolená v Egyptě: 6 důvodů proč jet do Hurghady
Přemýšlíte kam na dovolenou, nebo už jste se třeba i rozhodli pro Egypt, ale zatím jste si nevybrali letovisko? Ať tak či tak, přesně pro vás tu máme šest důvodů, a že by se jich dalo určitě najít víc, proč jet do Hurghady! Share Tweet Email
84. díl – Cestování do exotických destinací: Odbornice poradily, jak překonat strach z létání
V novém dílu pořadu Blue Style Experti na cestách se zaměřujeme na téma, strach z létání. Klinická psycholožka Jana Woleská společně s instruktorkou a letuškou Smartwings Jitkou Bergmannovou rozebírá, proč je létání jedním z nejbezpečnějších způsobů dopravy. Tématem je nejen zvládání úzkosti, ale i praktické rady, jak se na let připravit a jaké techniky pomohou […]
Dune du Pyla: Nejvyšší duna v Evropě dělá vědcům vrásky
Ve francouzské Akvitánii si můžete připadat jako na Sahaře. Právě tady – na pobřeží Atlantiku, poblíž zálivu Arcachon, zhruba 60 km jižně od vinařské metropole Bordeaux – narazíte na množství písečných dun, které zabírají plochu desítek kilometrů čtverečních. Share Tweet Email