Součet obsahů čtverců nad oběma odvěsnami pravoúhlého trojúhelníka je roven obsahu čtverce nad přeponou. Tak zní Pythagorova věta. V 6. století př. n. l. ji pro Evropu – během svých cest – objevil filozof, matematik, astronom a kněz Pythagoras, který se kolem roku 570 př. n. l. narodil na řeckém ostrově Samos, kde na něj nadšeně vzpomínají dodnes. Postavili mu tam sochu, pojmenovali podle něj město, přístav i autobusovou zastávku, dokonce můžete navštívit jeho tajnou skrýš. Ta nese název Pythagorova jeskyně (Pythagoras Cave) a nachází se v západní části ostrova, 3 km od pláže Votsalakia a 18 km od letoviska Karlovasi.
Pythagorova jeskyně je lákadlem pro milovníky historie, přírody i pěší turistiky. Je totiž součástí hory Kerkis (1434 m n. m.), nejvyšší na Samosu. Také okolní krajina je malebná, můžete se těšit na poutavý výlet plný panoramatických výhledů na pobřeží Egejského moře. Autem přijedete na úpatí hory, kde zaparkujete, následně ujdete přibližně 300 metrů. Mimo jiné zdoláte desítky schodů a ve finále – pomocí fixního lana – i třímetrovou skálu. Sportovně založení jedinci častokrát dorazí pěšky ze 4 km vzdálené vesnice Kampos.
V mládí cestoval do Egypta
Jeskynní systém na ostrově Samos byl úkrytem a učebnou Pythagora v době, kdy ho zřejmě pronásledoval nechvalně proslulý tyran Polykratés ovládající hned několik ostrovů. Konkrétně jde o dvě jeskyně blízko sebe, najdete je na východní straně vyhaslé sopky Kerkis.
V menší, která je více plochá a kterou tvoří tři místnosti (veřejnosti jsou přístupné pouze dvě), Pythagoras bydlel. Druhou využíval k výuce a navíc do ní chodil pro vodu. Před každou jeskyní stojí kaple – jedna je zasvěcená svatému Janovi, druhá se jmenuje Panagia Sarantaskaliotissa (nebo také Panagia Faneromeni).
Pythagoras v mládí hodně cestoval, navštěvoval Egypt, Babylon a další místa, kde hledal poznání. Byl nejen matematik, ale také zakladatel filozofické ezoterní školy známé jako pythagorejství či pythagoreismus. Stoupenci a následovníci Pythagora ovšem původní témata bohatě rozvíjeli, zejména v pozdní antice a v renesanci (novopythagorejství). Jelikož své vlastní výsledky rádi připisovali svému mistrovi, překryla pythagorejská tradice Pythagora samého.
Odešel do exilu dobrovolně?
Každopádně se Pythagoras významným způsobem zapsal do světových dějin. A právě během dovolené na řeckém ostrově Samos máte možnost dozvědět se na vlastní oči více o jeho životě. Pythagorova jeskyně, respektive její návštěva, je jednou z možností. Kromě místností uvnitř hory a zmíněných kaplí lze obdivovat i řadu krápníků, z nichž údajně kape svatá voda.
Existuje vícero legend vysvětlujících důvody, proč se Pythagoras na pár let uchýlil do jeskyně. Podle prvního příběhu tyran Polykratés obvinil Pythagora, že se svým učením snaží zkazit mladé lidi na Samosu. To způsobilo, že matematik uprchl, aby si zachránil život.
Druhý příběh vypráví, že Pythagoras neschvaloval Polykratovu formu vlády a měl obavy, co by mohl udělat, kdyby se s tyranem setkal. Aby této situaci zabránil, dobrovolně odešel do exilu. Na základě třetí historky nebyl Pythagoras nucen žít v jeskyni, ale rozhodl se tak učinit, jelikož se jednalo o ideální místo k meditaci.
Pythagorova jeskyně ochránila i mnichy
Mimochodem – Pythagorova jeskyně poskytla útočiště nejen slavnému matematikovi, ale také jeho následovníkům. A během arabských nájezdů ve středověku se tu ukrývali mnichové.
Jak možná víte, Pythagoras neumřel na ostrově Samos. Kolem roku 532 př. n. l. emigroval do jižní Itálie a založil školu v Crotonu. Přestože tam byl zpočátku vítán, veřejné mínění se pomalu začalo obracet proti němu. Antipythagorejské nálady zesílily natolik, že v roce 510 př. n. l. filozof uprchl do Metaponta, kde žil až do své smrti, k níž došlo kolem roku 495 př. n. l. Není to však zaručená informace – některé zdroje uvádějí, že Pythagoras naposledy vydechl v Crotonu.
Mohlo by vás zajímat
Toulovcovy maštale: Skalní město, kde se ukrýval loupeživý rytíř
Budete trávit dovolenou na Vysočině? V tom případě pro vás máme skvělý tip na výlet. Jedná se o Toulovcovy maštale. Toto skalní město se rozkládá 13 km jihozápadně od města Litomyšl, mezi obcemi Proseč, Budislav a Příluka. Řadí se mezi nejzajímavější a nejmalebnější přírodní lokality u nás. Share Tweet Email
El Jem: Tuniské město ukrývá největší římský amfiteátr v Africe
Jestliže jste viděli filmy Gladiátor a Angelika a sultán, určitě jste v nich zaznamenali nádherné koloseum. Tyto veleúspěšné snímky, respektive některé scény se totiž natáčely v Tunisku, konkrétně ve městě El Jem (nebo také El Djem), jehož středobodem je největší římský amfiteátr na africkém kontinentu. Pozoruhodné jsou však i jiné stavby, na které narazíte v […]
Nejlepší suvenýr je ten, který mohu sníst, tvrdí Lenka Pátek
Patřím mezi cestovatele, kteří v každé zemi nakupují typické suvenýry. Zkrátka něco, co je pro danou destinaci příznačné. A také výrobky, které tam mají vysoce kvalitní. Zatím se mi nestalo, že bych se odněkud vrátila s prázdnou. Když někam letím už poněkolikáté, přesně vím, co si odtamtud chci přivézt, abych doma doplnila zásoby. To se […]