Ománská kuchyně možná není ve světě tak populární jako kuchyně z jiných arabských kultur. To však v žádném případě neznamená, že by neměla co nabídnout! Pojďte se společně s námi ponořit do exotických chutí a vůní a říct si, co ochutnat v Ománu.
Máte rádi Pohádky tisíce a jedné noci? Tato sbírka příběhů z arabského světa sice nepochází přímo z Ománu, ale pokud se do této kouzelné země vypravíte, nejspíš si nedokážete pomoci a budete hledat Aladinovu kouzelnou lampu a před skalisky šeptat magická slova „Sezame otevři se“.
Omán je totiž zemí, kde je kouzlo starých časů stále živé. Odráží se to i v místní kuchyni, jejíž jednoduchost dává vzpomenout právě na dobu, kdy většinu Ománců tvořil prostý lid a o suroviny byla často nouze. V tradičním způsobu stolování se zase dodnes zrcadlí potřeba sdílení a spolupráce, která byla zejména v minulosti doslova otázkou přežití.
Pohádka tisíce a jedné chuti
Omán byl od nepaměti obchodní křižovatkou, na které se setkávaly kultury z různých koutů světa. To mělo samozřejmě vliv i na podobu pokrmů z místní kuchyně, ve které můžeme vypozorovat prvky indické, pákistánské, perské i balúčské gastronomie, stejně jako působení zemí z okolí Perského zálivu. Později absorbovala také thajské, malajské, turecké a libanonské vlivy a v posledních letech můžete v ulicích ománských měst potkat dokonce restaurace britských řetězců, jako jsou Darcy’s Kitchen nebo Shakespeare.
Rybáři jedou!
Omán je přímořskou zemí s nádherným pobřežím dlouhým téměř 3 200 km a není se tedy čemu divit, že rybolov byl pro místní od pradávných časů důležitou součástí obživy. I dnes si Ománci s gustem pochutnávají na množství ryb s exoticky znějícími jmény jako například kanic hnědoskvrnný (hamour), špičatník zářivý (sultan Ibrahim), kytarovec jemenský (geythar) či cejnovka modrá (sheeri).
Ryby a mořské plody jsou v ománské kuchyni nějakým způsobem zastoupeny téměř v každém jídle, byť třeba jen ve formě rybí omáčky. Ománci proto někdy nazývají svou národní kuchyni „dietou rybích vývarů“.
Sdílím, tedy jsem (Ománec)
Na souši se tradiční ománská kuchyně točí zejména kolem dvou hlavních pokrmů – shuwa a biryani. Shuwa je jehněčí, které se po dobu dvou dnů pomalu peče nad ohnivými uhlíky v díře vykopané v zemi. Její konzumace je zlatým hřebem a završením významného festivalu Eid, který se slaví na konci Ramadánu a znovu měsíc po jeho konci. Shuwa tehdy přestává být jen prostým pokrmem, a její konzumace se stává spíše rituálem, během kterého se setkávají celé rozvětvené rodiny a oslavují svou vzájemnou blízkost.
V souladu s tradicí se příbuzenstvo usadí do velkého kruhu na zem na polštáře, mísa s jídlem se položí doprostřed mezi ně a všichni společně pak jedí z jedné velké nádoby či v případě větších rodin z několika sdílených mís nebo táců. Každý se obsluhuje sám a nikdo nemá svůj vlastní talíř. Takto všichni sdílí pokrm ze stejného zdroje, což má v ománské společnosti hlubokou symbolickou úlohu.
Dalším populárním pokrmem je již zmíněná rýže biryani. I ta se tradičně servíruje na jednom velkém talíři. Její charakteristickou ingrediencí je vzácný šafrán, dále se přidávají rajčata, cibule a pepřová omáčka. Nejčastěji se podává s hovězím, jehněčím a kuřecím masem, ale setkat se můžete i s verzí s tuňákem. Směs se peče v pánvi nad otevřeným ohněm a servíruje se s malou porcí syrové mrkve a cibule.
Je zima? Jdeme ven!
Ománská společnost je silně ovlivněná horkým podnebím, které v této blízkovýchodní zemi panuje. V létě je kvůli teplotám sahajícím někdy až k 50 °C prakticky nemožné trávit delší čas mimo klimatizované místnosti, avšak jakmile přijde zima a teploty klesnou k příjemným „třicítkám“, Ománci ihned upalují ven a pořádají různé pikniky, grilování a vůbec si všemožně užívají fakt, že mohou opět trávit větší množství času pod širým nebem.
Právě pro tyto příležitosti vznikla barbecue varianta biryani. Rýže se připraví již doma, avšak maso, kuřecí či jehněčí marinované v jogurtu a koření, se upeče až na venkovním grilu. Vše se pak konzumuje jak jinak než v kruhu přátel a rodiny na piknikové dece někde v parku, na pláži, v pouštní oáze či na některém z četných odpočívadel uzpůsobených speciálně pro tyto účely. Ti největší milovníci venkovních grilování si dokonce pořizují makety beduínských stanů, kde poté pořádají své hostiny!
Co dalšího můžete v Ománu ochutnat?
Téměř v každé restauraci, ty hotelové nevyjímaje, potkáte kromě již zmíněné biryani i populární majboos, pokrm z rýže basmati, masa či ryb, zeleniny a pořádné porce voňavého orientálního koření.
Další oblíbenou pochoutkou je mishkak, což je ománské slovo pro kebab. V Ománu se jí na špejli a maso se před přípravou dlouze marinuje v kari a směsi speciálního místního koření.
Mezi dobroty, které byste si neměli nechat ujít, patří rovněž harees. Toto sváteční jídlo se připravuje z pšenice, hovězího masa, karamelizované cibule a hub. Podává se nejčastěji jako večeře v chladnějších měsících roku. Harees má také funkci jakéhosi utěšovacího jídla a často se nabízí lidem, kteří procházejí složitějším životním obdobím, aby měli dostatek energie na překonání všech nástrah, jež jim život připraví.
A čím to všechno zapijeme?
Omán je tradiční muslimská země a na to, že všechny ty dobroty spláchnete vychlazeným ležákem, se nelze tak úplně spoléhat. Je přísně zakázáno pít alkohol na veřejnosti, stejně jako být pod jeho vlivem. Alkohol si turisté mohou užívat pouze v místech se speciálním povolením, jako jsou některé hotely, restaurace a kluby.
Je pravda, že hořký ležák či víno se ke všem těm orientálním chutím ani příliš nehodí. Co takhle místo toho tedy zkusit třeba laban? Tato lehce osolená směs jogurtu a podmáslí je v Ománu dostupná doslova na každém kroku. A k tomu je velmi chutná a osvěžující. Do tradiční formy tohoto nápoje se přidává navíc ještě kardamom a pistácie.
Ománci jsou také velkými milovníky kávy. Zdejší „kahwa“ se pije silná, hořká a černá jako ta nejhlubší noc v ománské poušti. Dochucuje se jak jinak než kardamomem a podává se s datlemi či chalvou.
Tak co, už máte sbaleno? Na nic nečekejte, vydejte se do kouzelného Ománu a zažijte jeho nekonečnou pohostinnost a pestrost!
Mohlo by vás zajímat
Cagliari: Hlavní město ostrova Sardinie láká nejen na kostely
Už víte, kde se bude odehrávat vaše letní dovolená? Jednou z nevšedních destinací je italský ostrov Sardinie. Bez ohledu na to, ve kterém letovisku budete pobývat, můžete vyrazit na výlet do hlavního města Cagliari. Tam lze posedět v restauraci nebo kavárně, nakoupit cokoliv od koření přes oblečení, obuv a kosmetiku až po šperky. Ve svém […]
Platnost cestovního dokladu si ověřte zavčas, radí Lenka Pátek
Do zahraničí létám několikrát do měsíce, většinou služebně. Občas si naplánuji rodinnou dovolenou nebo prodloužený víkend u moře, případně eurovíkend v některé z metropolí. Jsem zvyklá si včas vyřídit veškeré formality, abych mohla vstoupit do země, kam mám právě namířeno. Dobře si uvědomuji, že zdaleka ne každý má čas a možnost cestovat tak často jako […]
Asturie: Španělská provincie nadchne nejen horami a sýry
Asturie, jedna z autonomních oblastí Španělska, leží na severu při Biskajském zálivu. Není příliš navštěvovaná běžnými turisty, spíš cestovatelskými fajnšmekry. Oficiálně má název knížectví, i když jím není. Nikomu to nevadí – byla dokonce královstvím. Share Tweet Email