Turecká oblast Kappadokie má tak trochu smůlu – neleží blízko moře, ani z metropole Ankary to není zrovna kousek. Přesto je tu místo, co si na nedostatek turistů nestěžuje. Míří sem totiž ve „velkém“ příznivci prehistorických památek, ale i fantasmagorických teorií, jež šíří hlavně Erich von Däniken a jež pojednávají o tom, že mnohé stavby z minulosti jsou dílem mimozemských civilizací. Jmenuje se Derinkuyu, leží asi 30 km jižně od Nevsehiru, odkud pravidelně jezdí autobus. Jde o velice rozsáhlý, osmnácti, ale třeba i ještě mnohem více patrový jeskynní komplex.
Nikdo neví, kdy a proč vzniklo
Místnosti i chodby jsou navzájem propojené, podle odhadů se dovnitř vešlo až 20 000 lidí. Docela pikantní je, že z povrchu vypadá nenápadně a dá se velice snadno přehlédnout. Archeologové nemají jasno nejen v tom, z jaké doby podzemní město Derinkuyu v Turecku pochází (některé odhady jdou až 4000 let zpět), ale ani v tom, kdo ho dost pracně postavil a čemu či komu vůbec sloužilo.
Podle veškerého zázemí je jasné, že mamutí objekt byl určen k trvalému obývání. Najdeme tu sklad jídla, kuchyně, chrámy, lisy na olivy a víno, ventilační šachty, kapli, školu. To vše vysekali do obrovského skalního monolitu. Teorie, že šlo o přechodný kryt, je zpochybňována nejčastěji, na krátkou dobu by nepotřebovali tak „přepychové“ vybavení.
Vchod blokoval obří kámen
O něco pravděpodobnější je, že Derinkuyu vytvořili z obavy před kataklyzmatickou katastrofou či podobnými apokalyptickými událostmi. Dovnitř totiž vedl pouze jediný úzký vchod. Podle zjištění byl navíc zatarasený obrovským balvanem, což napovídá tomu, že obyvatelé asi neměli moc zájem vycházet ven. I když se dal ovládat zvenčí, těžko by to dělali každý den.
Podobné „dveře“ se vyskytovaly i na dalších poschodích, každé mohlo být uzavřeno zvlášť! Město Derinkuyu bylo objeveno v roce 1963 – čirou náhodou. Majitel domu chtěl přistavět další místnost. Po odvalení suti ale našel záhadný pokoj. Protože byl zvědavý, pokračoval v kopání a při něm objevil komplikovaný tunelový systém, o kterém se zmiňovali už starověcí autoři.
V Derinkuyu snadno zabloudíte
Dnes je otevřených osm podlaží (poznají se podle toho, že jsou osvětlená), dlouhá jsou 20 km, vstupné je 20 tureckých lir, otevírací doba denně od 9 do 18 hodin (ale může se měnit). Kdo chce jít mimo trasu, ve tmě, riskuje. I když má čelovku, může zabloudit. Průvodci před uzavřením procházejí jen oficiální část Derinkuyu, v případě úrazu by zvídavý jedinec mohl v ústraní skončit navždy.
Ve městě je několik prodejen potravin a jeden hotel s restaurací. Ubytování se dá sehnat v soukromí, ale žádný luxus. Většina turistů sem míří krátce, obvykle po návštěvě „komínů“ v Göreme, což je jakési turistické centrum Kappadokie. Od oblíbených mořských letovisek (Antalya, Alanya, Side, Belek aj.) je to moc daleko, přes 600 km, z nich se sem na jednodenní výlety obvykle nejezdí.
Podle některých zpráv byly v Derinkuyu objeveny předměty z doby Chetitů. Ti žili už v 2. tisíciletí př. n. l., navíc se našlo spojení desetikilometrovým tunelem s podobným městem Kaymakli. A někteří historikové tvrdí, že v okolí hradu Nevsehir by se mělo nacházet největší podzemní město světa. Takže se možná můžeme těšit na další objevy…
Mohlo by vás zajímat

Splňuje váš cestovní doklad podmínky vstupu do vaší zvolené destinace?
Chystáte se na dovolenou? Potom si nezapomeňte včas zkontrolovat platnost svého pasu, zejména pokud letíte do některé z mimoevropských destinací. Ušetříte si tak nejen spoustu starostí, ale i peněz! Share Tweet Email

Curacao: Modrý likér s příchutí karibského pomeranče
Neobejdou se bez něj známý koktejl Blue Lagoon, drink Blue Hawaii a další míchané alkoholické nápoje. Řeč je o likéru curacao, který pochází ze stejnojmenného ostrova patřícího Nizozemí. Konkrétněji – curacao je modrý likér ochucený sušenými slupkami citrusového ovoce zvaného laraha, které se pěstuje na ostrově Curacao v jižní části Karibského moře. Share Tweet Email

Cassata: Sicilský dezert se zavděčí milovníkům ricotty a marcipánu
Největší italský ostrov Sicílie láká nejen na přírodní unikáty a historické památky, ale také na výtečnou gastronomii. Na své si samozřejmě přijdou i milovníci sladkostí. Vyhlášeným místním dezertem je cassata neboli cassata siciliana. Pochází z Palerma, vznikla nejspíš už v době arabské nadvlády ve středověku. O atraktivních sicilských ženách se dokonce často říká, že jsou „půvabné jako […]