Zamíříte-li na jih Evropy, konkrétně do Itálie, vaší pozornosti zřejmě neuniknou průhledné láhve se žlutou tekutinou. Jedná se limoncello, tedy o ovocný likér pocházející z oblasti Kampánie. Obsahuje 28 až 32 procent alkoholu a podává se dobře vychlazený, převážně jako digestiv. Ten se, jak známo, pije po jídle, aby „utišil žaludek“, poněvadž doplňuje sníženou hladinu trávicích enzymů.
Prorazil už i do Kanady a Austrálie
Limoncello, druhý nejpopulárnější likér v Itálii, se už více než 100 let vyrábí z citronové kůry, lihu a cukru. Například v Kampánii se používá místní odrůda citronů, zvaná limone di Sorrento. Likér má jasně žlutou barvu a vysokou viskozitu.
Hojně se produkuje rovněž na ostrovech Sicílie (tam je známý spíše jako limoncino) a Sardinie a dokonce i na Maltě. Značné oblibě se v posledních letech těší i v jiných částech světa. Limoncello se stále častěji objevuje v nápojových lístcích a v dezertních menu řady restaurací v Kanadě, Spojených státech, Velké Británii, Austrálii a na Novém Zélandu.
Což takhle dát si krémové limoncello?
Například ve Spojených státech se limoncello z 90 procent vyrábí z citronů, které pocházejí z Kalifornie a které se pěstují celoročně. Likér je rovněž oblíbenou přísadou do koktejlů. Dodává totiž silnou citronovou příchuť bez kyselosti nebo hořkosti čisté citronové šťávy.
A jelikož člověk je tvor vynalézavý (a vychytralý), dočkalo se limoncello svých „sourozenců“. Patří mezi ně pistachiocello (s příchutí pistáciových oříšků), meloncello (s příchutí melounu) a fragoncello (s příchutí jahody). Tyto likéry obsahují méně alkoholu, zpravidla 16 procent. Známá je i krémovější verze nazvaná crema di limoncello.
Nejsnadnější recept
Limoncello si samozřejmě můžete vyrobit i doma. Výsledek se pravděpodobně nevyrovná originálu, ale to neznamená, že bude špatný. K přípravě „české verze“ budete potřebovat kilo bio citronů, 6 deci 80procentního alkoholu, 800 gramů cukru a 8 deci vody.
Z kůry citronů odstraníme hořkou bílou slupku. Pak kůru vložíme do skleněné nádoby, přidáme cukr a alkohol a zalijeme vodou. Dobře promícháme, vršek nádoby zakryjeme alobalem a necháme 14 až 16 dní odležet v chladu a ve tmě, občas promícháme.
Poté tekutinu přefiltrujeme do jiné nádoby a necháme ještě týden odstát na stejném místě.
Přejeme dobrou chuť!
Mohlo by vás zajímat
Tacos: Plněné placky, které patří mezi mexické národní pokrmy
Vyznáte se dobře v mexické kuchyni? Pokud ano, máte vyhráno. Pokud ne, pojďte společně s námi poznat jednu z místních specialit. Jedná se o talíř plný malých tortill naplněných směsí. Recept není přesně daný, tudíž se dá říct, že vás pokrm zvaný tacos jen tak neomrzí. V každé restauraci totiž chutná více či méně jinak!
10 důvodů, proč milujete Řecko
Co podle Vás dělá z Řecka jednu z nejoblíbenější letních destinací? Jsou to romantické pláže a křišťálově čisté moře? Vynikající jídlo doplněné o sklenku kvalitního řeckého vína? Jsou to antické památky nebo vřelá pohostinnost místních obyvatel? Není pouze jedna správná odpověď, Řecko je zkrátka „všecko“.
81. díl – Gastro zážitky
V aktuálním dílu Blue Style Experti na cestách se tentokrát vydáme do světa gastroturistiky. Obchodní ředitelka CK Blue Style Lenka Pátek provede diváky světem exotické kuchyně. Společně s food blogerkou Ivanou Sříbrský Jindřichovou nabízí praktické tipy, jak objevovat tradiční místní pokrmy za rozumnou cenu a přitom poznat autentickou kulturu destinace. Lenka Pátek zároveň doporučí místa, […]