Kdysi jsme tento pokrm (jen psaný s b, nikoliv s p) nacházeli na jídelním lístku většiny restaurací takřka denně, pak se, bohužel, vytratil, stejně jako mnoho dalších „socialistických“. Základem názvu je perské slovo kebab (ten je u nás naopak čím dá populárnější) s tím rozdílem, že čevapčiči se připravuje z mletého masa, obvykle hovězího, jehněčího, skopového či vepřového.
Často jde o jejich směs. U nás bylo čevapčiči mylně považováno za bulharské jídlo, ale existuje v mnoha recepturách pod různými názvy v Bosně, Srbsku, Chorvatsku, Slovinsku, Makedonii a jinde. Za vznik vděčí tomu, že většinu Balkánského poloostrova okupovali Turci. Povstalci, říkalo se jim Hajduci, proti nim bojovali partyzánským způsobem, často střídali místa výskytu. Potřebovali se proto rychle najíst, a tak napichovali kusy různého masa na jehly, které opékali nad ohněm. Kde a jak vznikla dnešní směs mletého masa, těžko říct, každý stát si ji přivlastňuje.
Bulhaři do pokrmu přidávají čubricu
V Srbsku má čevapčiči podobu placičky a název pljeskavica (jde o směs vepřového, hovězího a jehněčího masa), ale obvyklým tvarem jsou menší válečky, zpravidla se jich na talíři podává pět a více. V pouličních stáncích se první čevapčiči začalo prodávat v roce 1933 ve slovinském Mariboru. I když základem je vždycky mleté maso a cibule, další přísady se už mohou hodně lišit.
Zejména pokud jde o koření, Bulhaři si čevapčiči neumějí představit bez čubricy. Ta se prodává i u nás, ale často obsahuje přísady, které jsou cizorodé a vůbec do ní správně nepatří, jako např. chilli. Do originální verze se přidává jen pískavice, saturejka, jedlá sůl, má světle hnědou, nikoli červenou barvu a není pálivá, jen mírně pikantní, a umocní přirozenou chuť masa. Hořčice, která se k čevapčiči přidávala u nás, už je vyložený nesmysl.
Čevapčiči si žádá zakysanou smetanu
Pokud jde o přípravu, ve většině zemí se čevapčiči griluje na otevřeném ohni, nepřipravuje se na pánvičce či ve fritovacím hrnci. Mění se i přílohy, hranolky vůbec nepřicházejí v úvahu. Nezbytnou přísadou je zakysaná smetana, případně tvaroh či jogurt, a k tomu obvykle pita chléb (nebo bílý) a různé placky.
Receptů existuje několik desítek, každý jiný, liší se podle jednotlivých zemí. U nás byl kdysi až moc jednoduchý. Kuchař semlel maso, přidal vše, čeho se potřebovat zbavit, a vytvořil směs. Do ní přimíchal cibuli, sůl a pepř, udělal válečky, vhodil do vroucího omastku na pánev a bylo hotovo. Takto jednoduše si ho mohou připravit ti, co touží zavzpomínat na staré časy.
Pro fajnšmekry jsme vybrali z mnoha „nabídek“ tu, která není náročná na přípravu a zvládne ji i amatér. Nejdéle (4 hodiny) trvá proces, kdy celá směs odpočívá v ledničce, pak to jde rychle. Grilování či opékání by už nemělo trvat déle než 30 minut. Vzhledem k tomu, že v současnosti je velký zájem o dovolenou v Bulharsku, dostala přednost varianta, co je asi nejvíc podobná té místní.
Recept pro celou rodinu
Suroviny:
500 gramů mletého masa, ideálně hovězího a skopového (případně jehněčího)
1–2 polévkové lžíce perlivé minerální vody
1 stroužek čerstvého česneku
Sůl a mletý pepř podle chuti
2 lžičky koření čubrica (hlídat si původní, výše zmíněné složení)
2 cibule, nejlépe červené, nakrájené na polohrubo nebo na tenké plátky
½ lžičky jedlé sody (není nutné)
Zakysaná smetana (je možné s ní maso pokapat nebo podávat zvlášť)
Přílohy – nejlépe bílá bageta, pita chléb, staromilci mohou zvolit bramory
Postup:
Maso promíchejte s minerální vodou, sodou, osolte, opepřete, přidejte čubricu, česnek, cibuli a nechte v chladničce čtyři hodiny odpočinout. Poté utvořte podlouhlé válečky. Pokud chcete, aby vypadaly efektně, napíchněte je na předem namočené dřevěné špejle a grilujte celkem osm minut ze všech stran dohněda.
Přejeme dobrou chuť!
Mohlo by vás zajímat
Dovolená v Turecku: 5 důvodů, proč navštívit Bodrum, perlu egejského pobřeží
Turecko je krásná země, bohatá na kulturní dědictví, nádhernou přírodu a fascinující cestovatelské lokality. Jedním ze zářivých klenotů této dovolenkové destinace je právě město Bodrum, jež leží na egejském pobřeží. Share Tweet Email
Nejnebezpečnější sýr světa se jmenuje casu marzu a pochází ze Sardinie
Láká vás dovolená na Sardinii? Kromě nádherných pláží, azurově průzračného moře, malebných vesniček posázených v překrásné krajině v horách i na pobřeží, je tento italský ostrov známý i pro jedinečné produkty své prastaré kulinářské tradice. Pravděpodobně tím nejznámějším z nich je sardinský sýr casu marzu. Dlužno dodat, že v dobrém i ve zlém! Share Tweet […]
Mallorca: Tohle můžete zažít na největším španělském ostrově!
Největší španělský – a zároveň největší baleárský – ostrov Mallorca není třeba dlouze představovat. Mnozí z vás jistě tuto oblíbenou destinaci v minulosti navštívili. Ale jak to tam vypadá aktuálně? Na konci května, kdy už teplota vody ve Středozemním moři vyloženě svádí ke koupání, jsme na Mallorce pořídili tuto fotoreportáž. Zaměřili jsme se nejen na […]