Ačkoli je dnes Řecko především vyhledávanou turistickou destinací, věříme, že malá exkurze do minulosti našim čtenářům neuškodí! Pojďme se tedy nyní společně podívat na některé zvláštní zvyky, tradice a pověry antického Řecka, které nám přiblíží, v jakém že to světě dávní Řekové vlastně žili.
Je známým faktem, že antický svět byl doslova protkán různými kouzly a mýty. Staří Řekové navíc ovládali opravdu velkou část světa, takže se v jejich kultuře mísily vlivy všemožných civilizací evropského, asijského i afrického kontinentu. Není se tedy čemu divit, že z tohoto podhoubí vyrostly některé skutečně zvláštní zvyky, tradice a pověry.
Kouzelný pot, který vyléčí všechny neduhy
Je tomu opravdu tak, Řekové kdysi skutečně věřili, že pot má magické léčivé účinky, které vyřeší téměř každý neduh. Nešlo však jen tak o ledajaký pot, ale o ten dávných účastníků Olympijských her. Ti během svých klání účinkovali v souladu s tehdejším zvykem nazí, potřeni jen olivovým olejem. A byla to právě směs oleje a potu, který v zápřahu svých sportovních snah pod sálajícím řeckým sluncem vyloučili, jíž byly připisovány výše zmíněné účinky.
Poptávka po této směsi, které se říkalo gloios, byla tak velká, že si z ní někteří antičtí podnikavci rozhodli udělat výnosný byznys. Po skončení každého olympijského klání tak pověření otroci za pomoci speciálních stěrek stírali gloios do charakteristických lahviček, ve kterých byl následně za vysoké částky prodáván.
Mykonos: Láká vás dovolená u moře v rodišti upírů?
Ostrov Mykonos dnes známe především jako párty ostrov, kam se sjíždějí mladí lidé z celého světa, aby tančili na jeho plážích a naplno si užívali nevázané středomořské pohody. Leckomu se tedy může zdát nepravděpodobné, že právě zde bylo podle pověsti rodiště děsivých vrykolakes, tedy jakýchsi oživlých mrtvol.
Tyto bájné nestvůry v noci opouštěly své hroby a klepaly na dveře příbytků svých vyhlédnutých obětí, zatímco nahlas vyslovovaly jejich jméno. Pokud na první zaklepání nepřišla žádná odpověď, šly o dům dál. Pokud však rozespalá oběť na volání a klepání odpověděla, byla zabita a pár dní poté taktéž proměněna ve vrykolakes.
Do dnešních dnů někteří Řekové, zejména ve vesnicích, neodpovídají na první zaklepání na dveře jejich příbytků.
Hérostratos? Takové hezké jméno!
Nikoli však v antickém Řecku poté, co v roce 356 př. n. l. jeden takový Hérostratos zapálil Artemidin chrám v Efesu. Jeho jedinou motivací k tomuto činu navíc bylo podle jeho vlastních slov získání slávy. Jakmile jeho úmysl vyšel najevo, bylo rozhodnuto, že jeho jméno bude vymazáno z historie a dokonce jen pouhá zmínka o něm byla po mnoho let trestána smrtí.
Událost však z kolektivní paměti Řeků samozřejmě nezmizela a poté, co ji historik Theopompos z Chiu společně s Hérostratovým jménem zmínil ve svém díle o historii Řecka zvaném Hellenica, Hérostratova touha po věčné slávě došla naplnění. Jako další upomínku na jeho čin máme dokonce dodnes i psychologický termín hérostratovský komplex, který označuje chorobnou touhu stát se slavným za každou cenu.
Nechcete otěhotnět, dámy? Stačí kýchnout!
Předesíláme, že ač to tak na první pohled nemusí vypadat, nejedná se v tomto případě o žádnou babskou pověru, ale o radu pocházející přímo z pera renomovaného lékaře. Soranus z Efesu sice žil v 1. století n. l., ale o jeho erudici v lékařském odvětví gynekologie tehdy nemohlo být sporu. Jeho čtyřsvazkové pojednání o této vědě se dochovalo až do dnešní doby a patří mezi jeho stěžejní životní díla.
Právě v něm doporučuje ženám, které nechtějí otěhotnět, aby si po aktu lásky prostě v podřepu kýchly… a mají po starostech. Je samozřejmě krajně nepravděpodobné, že by tato praktika nezabrala, ale kdyby přece, měly starověké Řekyně i plán „B“. Tím byla aplikace cedrové smoly… však víte kam.
Co k tomu dodat? Snad jen, že jestliže se ženy ve starém Řecku řídily těmito pravidly, není divu, že Řeků bylo tehdy tolik, že ovládali téměř celé Středomoří.
Kletba „zlého oka“
Víra v kletbu zlého oka je jednou z těch, se kterými se můžeme setkat i v současném Řecku. Generace a generace Řeků si předávaly víru v takzvanou „mati“ a vyobrazení oka, které má podle tradice před kletbou chránit, můžeme najít již na keramice pocházející z 6. století př. n. l.
Princip mati je jednoduchý – pokud na vás někdo žárlí či vám závidí, může na vás pomocí nenávistného pohledu seslat takzvanou kletbu zlého oka. Ta se pak projevuje únavou, malátností, bolestí hlavy, častým zíváním a celkovou ztrátou životní energie.
Dobrou zprávou pro potenciální postižené je, že kletbu je možné zrušit provedením rituálu s olejem, vodou a speciální modlitbou. Jako prevenci lze navíc použít různé šperky a další předměty s charakteristickým symbolem oka, které v hojném množství najdete v Řecku snad v každém obchodě, stejně jako v sousedním Turecku.
Zajímavým faktem je, že v nějakou formu kletby zlého oka věří podle antropologů až 40 % světových kultur. Obecně se předpokládá, že různé kletby a čarodějnictví odpovídají na prastarou lidskou otázku, proč se dobrým lidem dějí špatné věci.
Řecko je dnes samozřejmě moderní zemí, jejíž obyvatelé žijí podobné životy jako my ve střední Evropě. Jen to sluníčko a moře jim můžeme tak trochu závidět. Naštěstí není nic snazšího, než se do Řecka vypravit s CK Blue Style a přesvědčit se na vlastní kůži, zda jsou všechny ty zvláštní zvyky, tradice a pověry z antického doby skutečně záležitostí minulosti, či něco málo z jejich kouzla přežilo až do dnešních dnů.
Mohlo by vás zajímat

Fotoreportáž: Město Tropea v italské Kalábrii nadchne nejen kostelem
Krásné pláže, panenská příroda, čisté ovzduší, historická městečka, pohodové hotely, absence průmyslových zón, skvělá gastronomie, vyhlášené víno a hlavně klid – to je Kalábrijský poloostrov. Tato oblast na jihu Itálie patří k nejkrásnějším regionům v Evropě. Můžete zde strávit skvělou dovolenou, zejména v období od června do září. Ubytovat se lze například v malebném městě […]

Balčik: Bulharské letovisko s palácem a botanickou zahradou
Nejsevernější bulharské letovisko Balčik je proslulé zejména díky stejnojmennému paláci, který nechala v letech 1926 až 1937 vybudovat rumunská královna Marie. Objekt obklopuje nádherná botanická zahrada s vodopádem. Město, které se rozkládá nad širokým zálivem a které lemují dominantní vápencové skály, upoutá rovněž zajímavě řešenou terasovitou zástavbou. Share Tweet Email

Berat: Město tisíce oken v Albánii oslní nejen osmanskými stavbami
Letní dovolená v Albánii nemusí být pouze o koupání, opalování a drincích u hotelového bazénu. Nabízí se spousta možností, kam vyrazit na půldenní či celodenní výlet. Tento cestovatelsky přitažlivý balkánský stát ukrývá úchvatné přírodní lokality a také několik pozoruhodných historických měst. Jedním z nich je Berat, ležící v jižní části střední Albánie, 66 km od […]